Hrad od JZ. Z jihozápadní věže vystupuje pozůstatek městské hradby římského opevnění (šedé zdivo napravo nad trávníkem).
© Pavel Semple 05/2022
Historické centrum jihofrancouzského města Bayonne stojí na levém (jižním) břehu řeky L’Adour, asi 5 km od jejího ústí do Atlantského oceánu. Přítoková řeka LaNive/Errobi dělí centrum města na západní Veliký Bayonne (Grand Bayonne) a východní Malý Bayonne (Petit Bayonne). Obě půlky mají městské hrady, ve Velikém Bayonnu stojí Starý hrad (Chateau Vieux), v Malém Bayonnu Nový hrad (Chateau Neuf). Obě půlky města jsou přibližně stejně veliké a v novověku měly společné opevnění. Veliký Bayonne je ale starší, kromě katedrály a Starého hradu má také pozůstatky římského opevnění původního římského města Lapurdum. Starý hrad stojí severozápadně od katedrály Panny Marie. Veřejnosti je přístupný jen příležitostně.
Městský hrad má čtvercovou dispozici s kruhovými a půlkruhovými flankovacími věžemi ve všech nárožích. Západní a severní kurtiny s věžemi obsahují části původního římského opevnění města. ...Městská hradba se zde v pravém úhlu lomila od jiho-jihozápadu k východo-jihovýchodu. Nároží hradby bylo nejsevernějším cípem římského města Lapurdum. Při stavbě hradu na konci 11. století zbylo doplnit čtverec hradu o novou hradbu s nárožím na straně města. Mnohem užší jihovýchodní nárožní věž je patrně teprve z období přestavby v 17. století. V té době vznikl také nový obdélný barbakán na východní straně hradu se stejně štíhlými válcovými flankovacími věžemi. Uvnitř hradu jsou kolem nádvoří čtyři palácová křídla. Římské zdivo je dnes patrné jedině na jižní straně jihozápadní věže hradu, kde z ní vystupuje pozůstatek městské hradby římského opevnění. Římské zdivo je postaveno z malých kvádrů šedé barvy (patrně vápenec). Líce věží a kurtin hradu jsou naproti tomu postaveny z větších pískovcových kvádrů žluté barvy. Ve středověku bylo původní římské zdivo obaleno novým pláštěm, aby hrad vypadal jako nový. Jihozápadní a severovýchodní věže hradu jsou půlkruhové. Jejich plochá, do hradu otočená průčelí částečně vystupují před jižní a východní kurtiny hradu. Severozápadní věž byla nárožní, byla proto patrně od začátku válcová. Jižně od hradu sleduje linii římského opevnění ulice Boulevard du Rampart Lachepaillet. Ulice Rue Orbe sleduje zcela zaniklou linii opevnění jihovýchodním směrem..
Ve 4. století zde stálo opevněné římské město Lapurdum. Římané je obehnali kamennou hradbou s flankovacími věžemi. ...Na místě dnešního hradu stála v severním cípu opevnění pevnost, která sloužila jako kasárna a sídlo vojenského velitelství. Původní jméno města Lapurdum se ve středověku přeneslo na zdejší provincii Labourd a město samotné dostalo jméno Bayonne. Od roku 1023 bylo hlavním městem Labourdu. Vikomti z Labourdu si na konci 11. století postavili na místě římské pevnosti hrad. Využili přitom dosud stojící římskou hradbu a věže městského opevnění. Od roku 1152 patřil Labourd vévodkyni Eleonoře Akvitánské, která se v tom roce provdala za (budoucího) anglického krále Jindřicha II. (1154-1189). Až do roku 1451 pak patřil Labourd anglickým králům. V roce 1294 se Francouzi zmocnili Bayonne a mnoha dalších anglických držav na území dnešní Francie. Anglický král Eduard I. (1272-1307) proto vyslal do Biskajského zálivu anglickou námořní flotilu pod vedením Jana z Bretaně a Jana ze Svatého Jana. Na konci roku Angličané oblehli Bayonne. 1. ledna 1295 měšťané zahnali Francouze do hradu a otevřeli Angličanům brány města. Po jedenáctidenním obléhání hradu se Francouzi vzdali. V roce 1296 se situace opakovala, Angličané dobyli město po osmi dnech obléhání. V roce 1451 dobyl město francouzský král Karel VII. (1422-1461). K jeho zajištění zahájil stavbu Nového hradu na opačné straně řeky LaNive/Errobi v dnešním Malém Bayonnu. Guvernér města Antoine de Gramont nechal v roce 1619 Starý hrad přestavět. Byla zbořena hlavní věž a postaven nový barbakán. V roce 1808 přikázal Napoleon Bonaparte Starý hrad zbořit, k tomu ale nedošlo. Od roku 1931 je chráněnou historickou památkou. Dnes v něm sídlí velitelství parašutistického pluku námořní pěchoty..
|
Přihlášení |
