Banias a Panova jeskyně v Izraeli
© Pavel Vítek 10/2016
Banias je archeologické naleziště v oblasti řeckého boha Pana. Nad prameny řeky se nachází obrovská jeskyně. Řekové ji věnovali bohu Panovi. Z antických chrámů zůstaly jen trosky a základy.
Banias či Paneas je archeologické naleziště na místech starodávného opuštěného města Caesarea Philippi, které se nachází na úpatí hory Hermon v Golanských výšinách v Izraeli. Místo se nachází přibližně 150 km severně od Jeruzaléma a asi 60 km jihozápadně od Damašku.
Pavel Vítek, 2.6. 2020
popis
Od vody se po schodech jde o několik metrů výše na skalní plošinu, posetou troskami chrámů. A z plošiny je vidět do Panovy jeskyně. Obětní kámen uprostřed ní stále stojí. Z chrámů zůstaly po tisíciletích jen trosky a vykopané základy a ve skalní stěně po nich pak výklenky. Zde také Římané umístili roku 178 n. l. svatyni bohyně Nemesis Ze svatyně do dnešních časů přečkala podlaha, tvořená šachovnicí bílých a načervenalých kamenů.
Pavel Vítek, 2.6. 2020
historie
Banias je archeologické naleziště v oblasti známé jako „Panion“, v oblasti řeckého boha Pana. Po něm se nazývá jak město, tak zdejší řeka Banias. Je to místo kde pramení další zdrojnice Jordánu. Tuto oblast dobyl Alexander Veliký, jenž sem roku 332 př. n. l. zavedl řecké způsoby. Mezi něž patřilo i zbožštění pramenů, skal a jeskyň. A nad prameny řeky a nad ní v kolmé, asi dvacetimetrové vápencové stěně, se nachází obrovská jeskyně. Uprostřed ní stojí kámen, na nějž se možná kladly oběti dávným božstvům. Řekové zabrali jeskyni i s kamenným oltářem a věnovali ho bohovi Panovi, pánovi pastvin, stád a pastýřů, lesů a lovců, kterému se klaněli i dřívější pohané. Před jeskyní pak vystavěli chrám, zvaný Panaenon. Od toho vznikl název místa „Paneas“, aneb v arabské výslovnosti Banias. Další chrám zde postavil král Herodes Veliký. A tento chrám věnoval právě panujícímu římskému císaři Augustovi.
Pavel Vítek, 2.6. 2020
pověsti
Pan je řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. V římské mytologii byl později ztotožněn s Faunem. Má polozvířecí podobu: porostlý srstí, má rohy, kozí kopýtka, bradu a ocas. Uvádí se, že je synem nymfy Dryopy a boha Herma nebo nymfy Oineis a Dia. Ostatní bohové se na něho dívali s určitým pohrdáním a tak z Olympu odešel do Arkádie. Je klidný a veselý, hrává na píšťalu zvanou Panova flétna a žije ve společnosti horských nymf, Satyrů a boha vína Dionýsa. Podle pověsti se Pan zamiloval do krásné nymfy Syrinx. Jelikož Pan je napůl člověk a napůl kozel, není divu, že sličná nymfa jeho lásku neopětovala. Když se Panův zájem stal pro nymfu nesnesitelným, začala před ním prchat. Pan ji však stále pronásledoval, až se dostali k řece. Syrinx už neměla kam uprchnout, a tak se na vlastní žádost od vládce všech bohů, Dia, nechala proměnit v rákosí. Panova láska k Syrinx byla… číst dále
Pavel Vítek, 2.6. 2020
