
Od vody se po schodech jde o několik metrů výše na skalní plošinu, posetou troskami chrámů. A z plošiny je vidět do Panovy jeskyně. Obětní kámen uprostřed ní stále stojí. Z chrámů zůstaly po tisíciletích jen trosky a vykopané základy a ve skalní stěně po nich pak výklenky. Zde také Římané umístili roku 178 n. l. svatyni bohyně Nemesis Ze svatyně do dnešních časů přečkala podlaha, tvořená šachovnicí bílých a načervenalých kamenů.
Banias je archeologické naleziště v oblasti známé jako „Panion“, v oblasti řeckého boha Pana. Po něm se nazývá jak město, tak zdejší řeka Banias. Je to místo kde pramení další zdrojnice Jordánu. Tuto oblast dobyl Alexander Veliký, jenž sem roku 332 př. n. l. zavedl řecké způsoby. Mezi něž patřilo i zbožštění pramenů, skal a jeskyň. A nad prameny řeky a nad ní v kolmé, asi dvacetimetrové vápencové stěně, se nachází obrovská jeskyně. Uprostřed ní stojí kámen, na nějž se možná kladly oběti dávným božstvům. Řekové zabrali jeskyni i s kamenným oltářem a věnovali ho bohovi Panovi, pánovi pastvin, stád a pastýřů, lesů a lovců, kterému se klaněli i dřívější pohané. Před jeskyní pak vystavěli chrám, zvaný Panaenon. Od toho vznikl název místa „Paneas“, aneb v arabské výslovnosti Banias. Další chrám zde postavil král Herodes Veliký. A tento chrám věnoval právě panujícímu římskému císaři Augustovi.
Pan je řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. V římské mytologii byl později ztotožněn s Faunem. Má polozvířecí podobu: porostlý srstí, má rohy, kozí kopýtka, bradu a ocas. Uvádí se, že je synem nymfy Dryopy a boha Herma nebo nymfy Oineis a Dia. Ostatní bohové se na něho dívali s určitým pohrdáním a tak z Olympu odešel do Arkádie. Je klidný a veselý, hrává na píšťalu zvanou Panova flétna a žije ve společnosti horských nymf, Satyrů a boha vína Dionýsa. Podle pověsti se Pan zamiloval do krásné nymfy Syrinx. Jelikož Pan je napůl člověk a napůl kozel, není divu, že sličná nymfa jeho lásku neopětovala. Když se Panův zájem stal pro nymfu nesnesitelným, začala před ním prchat. Pan ji však stále pronásledoval, až se dostali k řece. Syrinx už neměla kam uprchnout, a tak se na vlastní žádost od vládce všech bohů, Dia, nechala proměnit v rákosí. Panova láska k Syrinx byla… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.