© Luděk Vláčil 08/2022
Zámek císařovny Sissi zvaný Achilleion stojí na terénní vyvýšenině nacházející se asi 10 kilometrů od hlavního města řeckého ostrova Korfu v místě, kde je velmi krásný výhled na hlavní město i na moře a pobřeží ostrova. V okolí zámku se nachází velká terasovitá zámecká zahrada, z níž je však udržovaná a přístupná pouze horní část. Interiéry zámku se v převážné míře dochovaly v dobrém stavu. První dvě podlaží jsou přístupné pro veřejnost. V přízemí se původně nacházela modlitebna, jídelna zařízená v renesančním stylu, kuřácká místnost a přijímací sál, v 1. patře byly pokoje císařovny Alžběty. Přístupné není pouze 2. patro, kde se původně nacházely pokoje císaře Františka Josefa I. a nejmladší dcery arcivévodkyně Marie Valerie.
Zámek je třípodlažní klasicistní budova obklopená velkou terasovitou zahradou. Před hlavním vchodem do zámku stojí socha císařovny Alžběty Bavorské. ...Do zahrady směřuje kolonáda se sloupořadím a sochami múz. Na schodišti v zahradě jsou sochy starověkých řeckých bohů: Apollón, Hermés, Artemis a Afrodita. Patrně nejvzácnější je socha Umírající Achilleus od E. Gustava Hertera z r. 1884, která jej zobrazuje snažícího se vytáhnou si šíp ze zranitelné paty. Působivá je velká litinová socha Vítězný Achilleus vzhlížící k hlavnímu městu..
Zámek nechala na místě starší vily postavit rakouská císařovna Alžběta Bavorská (Alžběta Amálie Evženie), přezdívaná Sissi, v letech 1889-1891. Pro stavbu vybrala kopec u vesničky Gastouri. Pro volný přístup do paláce koupila všechny přilehlé pozemky čítající zhruba 80 hektarů. ...Tyto pozemky dnes tvoří tzv. Achilleonský les. Zámek byl postaven podle italského architekta Raffaela Caritta a Antonia Landi. Pojmenování zámku vybrala samotná císařovna, která obdivovala řeckou mytologii a nejvíc právě hrdinu Achillea. V okolí zámku byl na svahu zřízen velký terasovitý zámecký park, táhnoucí se od zámku až dolů k moři, kde byl soukromý přístav s vyhlídkovým molem. Alžběta navštěvovala palác dvakrát ročně až do své smrti roku 1898, kdy ji v Ženevě zavraždil italský anarchista Luigi Lucheni. Následně zámek zůstal pod dohledem rakouského důstojníka Ferdinanda Bontempiho zavřený. V roce 1908 zámek koupil německý císař Vilém II. Ten nechal upravit zahradu a také nahradil sochu umírajícího Achillea novou bronzovou sochou v nadživotní velikosti triumfálně stojící na terase. Za Viléma se palác stal centrem evropské diplomacie. V době I. světové války zámek sloužil jako lazaret pro francouzské a srbské vojáky. Po porážce Německa připadl Achilleion podle Versailleské smlouvy řeckému státu. V době II. světové války byl sídlem velitelství německých a italských okupačních sil. Po roce 1962 palác sloužil jako muzeum a v horním patře bylo kasíno. Roku 1994 byl palác zrekonstruován. Od té doby slouží jako muzeum a místo konání různých akcí. V roce 2021 byla zahájena celková rekonstrukce..
|
Přihlášení |
