Výsledky hledání míst

Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.

Klasicistní kamenný viadukt, druhý nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze, z l. 1846–49. Dílo Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. S délkou 1110 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem Evropy.

Zámek původně ze 17. stol. postavený za Černínů, mnohokrát upravován, který roku 1857 zcela vyhořel. Za Jindřicha Kleista postaven znovu a do dnešní podoby upraven továrníkem Moritzem von Konigswartem roku 1889.

Na místě současné stavby stávala tvrz. Zanikla až v 18. století. Na jejím místě postaven jednoduchý zámeček. Od počátku sloužil hlavně jako ekonomické zázemí statku. Posledním majitelům Dobřenským z Dobřenic znárodněn. Poté sloužil potřebám místního JZD. V současnosti slouží k obytným účelům.

Tzv. nejmenší pražská rozhledna z r. 2014 je součástí geologické zahrady v Dolních Počernicích. Nejde o klasickou rozhlednu v podobě věže, nýbrž jen o kamennou vyhlídkovou plošinu přístupnou po sedmi schodech.

Hraniční kámen označuje nejsevernější bod Rakouska, vlastní hranice však prochází středem toku Červeného potoka.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Stavba jednotřídní německé školní budovy byla ve Velké Chmelištné zahájena roku 1787 a o rok později byla přízemní kamenná budova krytá šindelovou střechou dokončena. Rozšíření se dočkala v letech 1852–59, roku 1883 rozšířena na tři třídy. Dnes je v budově obecní úřad.

Bývalý německý evangelický kostel postavený v letech 1901-02 podle plánů německého architekta Maxe Löwe. Od roku 1946 patřil české evangelické církvi a od 60. let 20. stol. využíván jako sklad knih.

Původní středověká tvrz přestavěna v renesančním slohu vladykem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu.

Vodní nádrž na stejnojmenném potoce (0,6 km před jeho ústím do Moravské Sázavy) zprovozněná v roce 1971 jako zdroj pitné vody pro Zábřeh, později využívána k rekreaci. Dnes v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupná, rybolov je možný s místenkou. Kamenitá sypaná hráz je dlouhá 151 metr.

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Komplex klášterní nemocnice v pozdně empirovém stylu z let 1851–1856. Ve správě Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do r. 1948, sestry násilně vyhnány r. 1952. Řád se do nemocnice oficiálně vrátil o 40 let později.