Výsledky hledání míst

Kaple stojí u hlavní silnice pod svahem, na kterém stojí kostel Panny Marie Bolestné. Klasicistní stavba asi z r. 1831 s přední průčelní a bočními otevřenými stěnami, takže střechu nesou prakticky nárožní sloupky. Uvnitř je trubkou vyveden pramen vody (viz Mariánský pramen). Památkově chráněná.

Kaple umístěná v trianglu rozcestí cest v Horním Římově. Postavená v roce 1878-datace v průčelí. Zděná stavba na obdélném půdorysu se vstupním portálem v průčelí. Na hřebeni sedlové střechy je vložena dřevěná polygonální otevřená zvonička se stanovou stříškou s cibulí se špicí s makovicí a křížem.

Původně zde stála starší kaple, která byla rozbořena a rozebrána do základů. Na jejím místě postavena novodobá, z 21. století. Je zděná na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem. V průčelí mohutný vstupní portál; krytá sedlovou, valbovou taškovou střechou. Novodobý skromný interiér.

Drobná síňová kaple na návsi. Datum stavby a zasvěcení nezjištěno. Čtvercového půdorysu, v průčelí s mohutným půlkruhově zakončeným vstupem. Zakončená trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy otevřená zvonička s kuželovou stříškou..

Drobná kaple stojící u hospodářského stavení nedaleko od pozdně barokní kaple na návsi. Doba vzniku stavby ani zasvěcení nezjištěny. Na obdélném půdorysu, v průčelí půlkruhově zakončený vstup a nad ním v trojúhelném štítu nika s dvojramenným křížem. Krytá sedlovou střechou.

Pozdně barokní návesní kaple z konce 18. století. Na obdélném půdorysu s trojúhelným štítem a štíhlým netypickým vysokým polygonálním sanktusníkem v hřebeni střechy. Před kaplí pamětní kříž. Památkově chráněná.

Barokní kaple vznikla v 18. stol. Od počátku 19. stol. sloužila údajně jako farní chrám. Před vchodem stával kříž z r. 1733 a kolem se rozkládal hřbitov. Po odsunu německého obyvatelstva po II. světové válce kaple začala chátrat. Dodnes se zachovalo obvodové zdivo téměř do výše korunní římsy.

Drobná kaple stojící na rozcestí vznikla asi ve 2. polovině 19. století. V roce 2023 proběhla oprava střechy, která byla nově pokryta šindelem.

Hvězda je jednou ze tří částí obce Malíkovice. První zmínka o ní pochází z r. 1601. V r. 1799 bylo objeveno uhlí. Při hlavní silnici se nachází kaplička se zvoničkou. Vystavěna počátkem 20. stol. V r. 2015 prošla kaplička rekonstrukcí.

Zděná omítaná, částečně otevřená kaple na čtvercovém půdorysu stojící u cesty k 1. bráně zdejšího hradu. Barokní, patrně někdy z 18. století. Vhodně doplňuje předpolí hradu, přestože je vystavěna ve zcela odlišném stavebním slohu. Památkově chráněná.

Kaple postavená na návsi pochází z přelomu 18. a 19. století; zasvěcení nezjištěno. Na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem, v průčelí na hřebeni sedlové střechy sanktusník s kuželovou střechou, makovicí a křížem. Na levé straně vstupu do kaple kříž z roku 1848; před kaplí sluneční hodiny.

Kaple se zvonicí vystavěna r. 1932. Původně jen dřevěná zvonička. Menší jednoduchá zděná stavba na čtvercovém půdorysu. V bočních stěnách půlkruhově zaklenutá trojdílná okna. V dřevěné zvonici zvon. Podlaha z režné pálené dlažby. Uvnitř oltář a dvě kostelní lavice. R. 2001 celková rekonstrukce.

Návesní kaple se zvoničkou klasicistního původu. Zasvěcení nezjištěno. Zděná omítnutá na obdélném půdorysu na soklu, který vyrovnává nerovnost terénu. V průčelí vysoký vstupní portál. Krytá taškovou stanovou střechou s dřevěnou zvoničkou. Interiér kaple je sklenut českou plackovou klenbou.

Návesní barokní kaple z přelomu 18. a 19. století. Zděná čtvercová kaple, krytá stanovou střechou se zvoničkou. Méně častý typ drobné sakrální architektury barokního období. Jediný pozůstatek zaniklé vsi spolu s vedle stojícím křížem a hasičskou zbrojnicí. Památkově chráněná.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.