Výsledky hledání míst

5200 let stará neolitická hrobka chodbového typu na vrcholu kopce Seefin v pohoří Wicklow. Kamenná mohyla s chodbou a pohřební komorou. Strop komory odstraněn hledači pokladů. V r. 1931 proběhl archeologický výzkum bez nálezů.

Megalitická mohyla v dominantní poloze na vrcholu kopce nad Dublinem. Patrně náleží chodbovému typu, v tom případě její stáří činí 5200 let. Jméno Vílí hrad založeno na pověrách, že v hrobkách sídlily víly. Průzkum proběhl naposledy v roce 1945.

K českým hranicím nejbližší středověké sídlo světského kurfiřta. Hrad založil roku 929 král Jindřich I. po dobytí území slovanských Daleminců. Původní dřevěné stavby byly od 11. století nahrazovány kamennými. Do roku 1485 sloužil jako residence vévodů.

Barokní zámek založený za Františka Filipa z Hodic počátkem 18. stol. a opravený a empírově upravený v první polovině 19. stol. za Jana hraběte z Tenczina, majitele vikštejnského panství.

Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.

Pomník na cestě k Bedřichovské přehradě, připomínající tragickou nehodu z roku 1905, při které zahynul četník Robert Melzer.

Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.

Pomník postavili starověcí Korkyrejci v 6. stol. př. n. l. na počest vyslance Menékrata z Oiantheie ztraceného na moři. Se stavbou pomáhal Menékratův bratr Praximenes. Památník s pohřební sochou lva ze 7. stol. př. n. l. byl objeven v r. 1843.

Záhadný vztyčený kámen v polích označovaný jako menhir je různými odborníky považován za pravěký, středověký nebo i novověký smírčí či náhrobní kámen, jiní jej považují stále za památku z doby keltské, která byla v křesťanské době druhotně využita.

Menhir "Zakletý mnich" byl vztyčen patrně na bývalém kultovním místě, zatím není přesně určeno kdy. Menhiry byly vztyčovány v období 5 tisíc let – 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l. Je údajně nabit zlou energií přijímanou ze země i z kosmu a každý pokus o jeho přemístění skončí vždy velkým neštěstím.

Menhir z železitého pískovce o výšce 1,7 metru a váze cca 1,9 tuny. Nalézá se u obce Slavětín, která je asi 10 kilometrů od města Louny. Původně na tomto místě stály menhiry dva, ale do dnešní doby se zachoval pouze jeden.

Jeden z nejznámější českých menhirů stojí pár metrů od silnice, která vede od Klobuk do Telce. Je vysoký 3,4 metru, váží zhruba 5 tun a je ze železitého pískovce, říká se mu také Zkamenělý pastýř.

Moderní menhir z r. 1986 nese jediné germánské jméno Stein v celém Irsku. Stojí na místě původního vikingského menhiru stejného jména z 9.-11. stol. Ten stál v mělčinách při ústí řeky Liffey, mohl vyznačovat vhodné místo k přistání. Významný orientační bod až do r. 1727, kdy byl odstraněn.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Brána byla součástí opevnění města, prvně se zmiň. r. 1293. Přestavěna r. 1500 a znovu r. 1839 na obytný dům. V 2. pol. 19. stol. opravena, jako soukr. obydlí sloužila do pol. 20. stol. kdy byla předána městu. Byla prodána a poté chátrala, než se vrátila r. 1978 městu a v l. 1978-82 byla opravena.