Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov v Lovosicích leží v severní části městského hřbitova, založen byl v roce 1872, poničili jej nacisté a zrušen byl za komunistické vlády. Novorománská obřadní síň dodnes k pohřbům.

Židovská komunita je poprvé doložena v Kolinci roku 1519, poté 1654 a také v roce 1724. Židovská náboženská obec zde byla ustanovena snad až na konci 18. století a poslední pohřeb se zde udál v roce 1939. Hřbitov je zachovalý s cennými barokními náhrobními kameny.

Židovský hřbitov ve Velharticích byl zřízen v roce 1858 a poslední pohřeb byl uskutečněn za války v roce 1941. Nachází se zde celkem 59 zachovalých klasicistních náhrobků a dva sloupy jako pozůstatek průjezdné márnice.

Židovský hřbitov založený r. 1837 pro pohřbívání zemřelých z Čeradic, Libočan a Žatce. Zachovalo se 17 náhrobků, nejstarší z roku 1850. Pohřbívalo se zde do zrušení čeradické židovské obce r. 1875. R. 1938 zdemolován, po r. 1945 rozebírán. Hřbitov, jehož součástí byla i márnice, je dnes zničený.

Částečně zachovalá židovská část pohřebiště v rámci hřbitova Ostrava - Michálkovice. Hřbitov zde byl zřízen v r. 1897, židovská část potom v r. 1901, užívána do zániku židovské obce za holocaustu. Z původních náhrobků zachováno pouze 15 ks z let 1902-23.

Židovský hřbitov založen v 17. století původně jihozápadně za městem, nyní přímo sousedí s novým městským hřbitovem v Barborce z r. 1974. Zachováno na 200 náhrobků z doby od r. 1679 do 2. světové války. Po r. 1991 včetně márnice Pražskou židovskou obcí opraven, trvale volně přístupný.

Nevelký židovský hřbitov v polích jižně od vsi Rousínov byl založen patrně r. 1858, možná o čtvrt století dříve. Nejmladší čitelný náhrobek z 48 dochovaných pochází z r. 1928, plocha hřbitova byla zaplněna jen z jedné třetiny. Krov vstupní márnice se zřítil v polovině 90. let 20. stol.

Hřbitov pocházející zřejmě již ze 14. stol., písemně doložen od r. 1450. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů na našem území. Za války zdevastován nacisty, po válce většina náhrobků rozkradena a rozebrána. Nyní zachováno jen 21 náhrobků či jejich fragmentů; nejstarší čitelný z r. 1600.

Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané pochází z přelomu 16.-17.stol. Na hřbitově byl hrob předků olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Hřbitov zanikl v r. 1940 stejně jako zdejší židovská obec. Dnes je ve špatném stavu.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Židovský hřbitov založen v polovině 18. století, později rozšířen. Za druhé světové války zdevastován, po r. 2005 postupně zrevitalizován. Dochováno 241 náhrobků z let 1746-1937.

V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.