Výsledky hledání míst

Hřbitov neznámého stáří, připomínán v souvislostí s činností pohřebního spolku Chevra Kadiša z roku 1865. Přibližně 200 hrobů, mimo jiné i židovských zajatců z I. světové války. Obřadní síň z 30. let 20. stol. Hřbitov je dodnes používán.

Hřbitov byl založen před r. 1689, pohřební bratrstvo bylo v Neveklově založeno r. 1630. Je zde asi 140 náhrobků barokního a klasicistního typu. Nejstarší je z roku 1754. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1938 nebo 1939. Dnes je hřbitov zanedbaný.

Hřbitov byl založen v roce 1784, je nepřístupný, obklopený soukromými zahradami. Nachází se v těsné blízkosti chrámu sv. Andělů.

Hřbitov na úpatí vrchu Chlumek byl založen kolem roku 1835. Nejprve sloužil převážně židovské obci v Běštíně, po jejím zániku po pogromu roku 1866 pak hostomické židovské obci. Využíván do druhé světové války. Na ploše hřbitova se dochovalo cca 160 náhrobků, márnice a hřbitovní zeď jsou v ruinách.

Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století, z této doby pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal roku 1941, tedy těsně před deportacemi židovského obyvatelstva. Hřitov je nepřístupný, protože leží uprostřed vinic.

Židovský hřbitov o rozloze 2,5 hektaru byl založen někdy v polovině 18. století. Nejstarší náhrobní kameny ze 60. až 90. let 18. století jsou v levé horní části hřbitova. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1948. Roku 1963 byl zapsání do seznamu kulturních památek. Hřbitov je značně poničen a chátrá.

Židé byli v Humenném nejpozději od poloviny 18. století. Židovský hřbitov byl založen r. 1828. Rozlohou patří mezi největší a nejstarší židovské hřbitovy na Slovensku. Zachovalo se zde více než 900 hrobů. Po druhé sv. válce hřbitov zpustl. V letech 2005–2011 prošel velkou rekonstrukcí.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Malý židovský hřbitov neznámého stáří vznikl za obcí Turany, dnes je částečně obklopen zástavbou. Od druhé světové války chátral a rekonstrukcí prošel až na počátku 21. století. Má rozměry cca 20 x 40 metrů, po obvodu je ohrazený zdí. Zachovalo se na něm jen několik novodobých náhrobních kamenů.

Židovský hřbitov byl založen snad koncem 18. stol., nejstarší náhrobek je z r. 1833. Pravidelně využíván do 60. let 19. stol., poslední pohřeb se zde konal r. 1915. Za 2. sv. války zpustošen nacisty, od té doby nebyl opravován. Zachovalo se zde 26 náhrobků rustikálního typu. Hřbitov pomalu chátrá.

Hřbitov byl údajně založen už před r. 1421. Nejstarší zdokumentovaný náhrobník je z r. 1696. Většina z několika desítek dochovaných stél je až z 19. a 20. století s hebrejskými a německými nápisy. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1932. Od čtyřicátých let 20. století je hřbitov opuštěn a zanedbán.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Hřbitov založen po r. 1727, kdy do obce přišla početná skupina Židů z Vídně a Dolního Rakouska. Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1730. Poslední pohřeb v létě 1930. Hřbitov má rozlohu 1514 m2 a je na něm cca 450 náhrobků barokního a klasicistního typu, s převážně hebrejskými a německými nápisy.

Židovský hřbitov byl založen pravděpodobně ve 14. stol. (první zmínka o židovském osídlení je z r. 1336). Nejstarší zachovaný náhrobek je ze 17. stol. Nacisté za 2. sv. války hřbitov zdevastovali a náhrobky odvezli, po válce vráceny na hřbitov. V l. 1991-1994 byla část kamenů znovu vztyčena.

Židovský hřbitov v Telči byl zřízen v letech 1879–1880 (starší hřbitov zanikl beze stopy). Na ploše 2800 m2 (z větší části nezaplněné), ohrazené vysokou zdí, se zachovalo cca 200 moderních náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Obřadní síň je užívána Církví adventistů sedmého dne.