Výsledky hledání míst

Hřbitovní kostelík z r. 1380, poničen za husitských válek, r. 1496 klatovskými měšťany znovu vystavěn. R 1632 byla přistavěna pohřební kaple, barokní přestavbou prošla loď kostela v letech 1736–40. Dodnes slouží příležitostně při smutečních obřadech.

Pozdně románský kostel postavený před r. 1280. V 15. stol. přistavěn nový presbytář, klenba a později obě boční kaple. V letech 1773 a 1882 poškozen požáry. Interiér převážně barokní. Uvnitř i vně kostela se nacházejí náhrobky rodu Mariássy. Areál ohrazen zdí se dvěma branami.

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.

Kostel sv. Michala v klasicistní podobě, kterou získal po přestavbě v letech 1793 – 1795. Jádro kostela je staršího data, o čemž svědčí jeho pozdně renesanční věž.

Barokní kostel sv. Michala vystavěn v roce 1770. Opraven roku 1851 a po požáru v roce 1854. Zařízení kostela je novobarokní.

Na místě staršího kostela vystavěn v letech 1580–90 nový kostel v pozdně renesančním stylu. Okolo kostela hřbitov, ohraničený kamennou ohradní zdí a kamenným přístupovým schodištěm.

Původně románská stavba s cenným pozdně got. presbyteriem se síťovou klenbou a hlavní lodí, jejíž raně barokní podoba pochází z doby klem r. 1642. Od r. 1624 patřil jezuitům. Vedle kostela zvonice z l. 1692–1852.

Trojlodní renesanční stavba s pozdně gotickým jádrem. V letech 1609–18 upraven a v r. 1688 rozšířen o Růžencovou kapli. Po požáru v r. 1790 opraven.

Kostel vysvěcen v r.1251. V 15.stol. kostel přestavován. Po třicetileté válce poškozený kostel v letech 1673–1699 přestavěn ranně barokně. Vysvěcen v r.1707, o dva roky později i s klášterem vyhořel. Klášter v 19.st. přebudován na kněžský seminář.

Na místě vlastnického kostela z 12. stol. postaven gotický ve 3. čtvrti 14. stol. Kolem roku 1400 rozšířen o severní loď. Renesanční úpravy, barokní přestavba 1717–22. Zrušen 1787, o tři léta později obnoven jako evangelický. Regotisován 1914–5.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Stavba z počátku 13. století v sobě slučuje kostel a pozůstatek obranné kurie (tribunová věž s obrannými patry). Poškozen za husitských válek, kdy zanikla horní patra věže. V 18. stol. přistavěna jižní předsíň a sakristie, počátkem 19. stol. západní věž.

Původně gotický kostel byl po požáru v roce 1620 zbarokizován, věž na západě z roku 1704. Jednolodní, se sklenutým presbytářem a sakristií.

Kostel v Orasicích byl na místě staršího předchůdce postaven podle plánů O. Broggia roku 1725. Součást areálu hřbitova, obehnaného kamennou zdí s barokní branou, kaplí a márnicí, umístěného na návrší nad obcí.