Výsledky hledání míst

Farní kostel sv. Martina vznikl pozdně barokní přestavbou starší středověké stavby v letech 1771-1776. Slavnostně byl posvěcen nitranským biskupem Františkem III. Xaverem Fuchsem 20. srpna 1788.

Farní kostel sv. Martina se poprvé připomíná v roce 1218. Současný kostel byl postaven v roce 1808 jako náhrada za starší zchátralou stavbu. U kostela je Lurdská jeskyně a dřevěný misijní kříž.

Kostel sv. Martina, Cyrila a Metoděje je ojedinělá puristická stavba postavená v letech 1927-1928 podle projektu architekta Antonína Mendla. Zvonice stojí oddělena od samotné jednolodní stavby kostela. Areál kostela je od roku 2000 chráněn jako kulturní památka.

Pozdně barokní kostel postavený v letech 1770–71 na místě starší stavby poprvé zmiňované v roce 1404. Na hřbitově hrobka svatovítských proboštů a hroby významných osobností. Místní oblíbené svatomatějské poutě bývaly první jarní v Praze.

Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.

Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.

Pozdně gotický, barokně výrazně přestavěný kostel na Hruštici v Turnově stojí zřejmě na místě sídla nejstarších doložených Markvarticů. S ním má snad spojitost neobvykle mohutná věž. Na hřbitově pohřebiště padlých z války 1866.

Historie kostela sahá už před rok 1384, kdy jsou o něm dochovány písemné záznamy. V roce 1500 a 1666 proběhly rozsáhlé přestavby do barokní podoby.

Pozdně barokní kostel sv. Matouše pochází z konce 18. století. Vystavěn byl na místě původního románského kostela pocházejícího z 13. stol. Na stěnách kostela se dochovalo devět starých náhrobků rodu Zápských z konce 16. století.

Stavba vznikla pravděpodobně někdy v letech 1260-1280. V letech 1310-1320 došlo k radikální přestavbě a rozšíření. V r. 1709 získal kostel sv. Štefana nové patrocinium sv. Matouše. V r. 1773 byla stavba barokně upravena. Za II. světové války kostel poškozen.

Barokní kostelík z roku 1765 funkčně nahradil staršího předchůdce, doloženého roku 1363. Bezvěžová jednolodní stavba s dominantním průčelím, jejíž fasády využívají kontrastu mezi omítanými články a režným zdivem, je obklopena dosud funkčním hřbitovem.

Původní gotický dřevěný kostel ze 14.stol. po požáru v roce 1665 přestavěna v raně barokním slohu. Další přestavba v 19. stol. V interiéru kostela nástropní malba Poslední večeře. Kolem kostela původně hřbitov, nyní pouze část za kostelem. U vchodu na hřbitov socha sv. Jana Nepomuckého.

Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.

Gotický kostel sv. Matouše pochází přibližně z roku 1280. Původně opevněn zdí a příkopem. Několikrát přestavován a opravován. Areál kostela dobudován r. 1849. Do areálu patří i barokní kostnice z 18. stol. stojící na hřbitově u kostela. Pseudobarokní oltář s obrazy pochází z 2. pol. 19. stol.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1779–1785 (stavitel Václav Benda) na místě pův. středověkého kostela (zmiňován r. 1480); vysvěcen r. 1801. Vnitřní vybavení je převážně barokní, částečně ze zrušených olomouckých kostelů (díla známých umělců). U kostela stojí řada barokních soch a fara (18. stol.).