Výsledky hledání míst

Křížová cesta byla zřízena roku 1885 vlastním nákladem obce Dunajovice. 14 zastavení v podobě zděných kapliček, začínajících a končících u novobarokní kaple sv. Kříže (z 18. století, přestavěna při stavbě křížové cesty); doplněna je ještě o výklenkovou kapli mimo cestu mezi VI. a VII. zastavením.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.

Poutní kříž - drobná církevní stavba při okraji cesty mezi Kozmicemi a Darkovičkami, v nejvyšším místě s širokým výhledem do celého okolí Hlučínské pahorkatiny. Kříž má podobu velkého prostého dřevěného kříže s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista a malým obrázkem Panny Marie v dolní části.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

II. část pseudorománského souboru objektů poutního místa Panny Marie odpočívající na kameni - Maria Rast am Stein. V areálu kostelík Panny Marie Sněžné - 1888, kaple Odpočinutí Panny Marie (nyní obrazárna ikon) nad balvanem - 1890, kamenný kříž nad Božím hrobem a samostatně stojící kazatelna.

Stavba chrámu byla zahájena v r. 1931 za biskupa Gorazda II. podle Eduarda Brosingera z nedaleké Senice na Hané. Stavbu řídil archimandrita Andrej Kolomacký. Chrám ustanoven jako farní a 14. srpna 1932 slavnostně vysvěcen. V r. 1991 byl u chrámu založen ženský monastýr.

Základní kámen chrámu byl posvěcen 13. 6. 2013 u příležitosti výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Ve dnech 28. a 29. 2. 2018 chrám posvětil arcibiskup prešovský, metropolita českých zemí a Slovenska Rastislav, spolu s arcibiskupem pražským a českých zemí Michalem.

Pravoslavný chrám sv. Barbory vznikl v 16. století jako protestantský a do barokní podoby byl přestavěn koncem 17. století. Od 90. let 20. stol. slouží pravoslavné církvi. Objekt je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Nejstarší dochovaná stavba v běloruském Grodně. Kostel postaven před rokem 1183. Památník starověké rusínské architektury. Budova s křížovou klenbou nesená šesti kruhovými sloupy. Vnější strana členěna vyčnívajícími pilastry. Interiér lemován vestavěnými barevnými kameny místo fresek.

Pravoslavný chrám byl postaven v rusko-byzantském stylu v l. 1946–48 archimandritou Andrejem jako památník obětí II. sv. války, zejm. vladyky církve Gorazda, popraveného nacisty za napomáhání výsadkářům, kteří provedli atentát na R. Heydricha. V interiéru větší množství ostatků svatých a ikon.

Chrám emeritního kněžského domu stavěl od roku 1730 P. I. Bayer, dokončil ji osm let nato Kilian Ignatz Dientzenhofer. Kostel zrušen 1783, následně skladiště. Oprava pro pravoslavné 1933–34. V červnu 1942 poškozen při bojích s čs. parašutisty, kteří se zde ukrývali po atentátu na Heydricha.

Pravoslavný chrám byl postaven v l. 1934-1935. Jeho stavbou vyvrcholily náboženské spory, kdy část katolíků s farářem J. Žídkem přestoupila nejprve k církvi husitské a r. 1935 k pravoslavné církvi. Stavbu inicioval Josef Žídek. Stavitel chrámu není znám, ale usuzuje se na architekta Huberta Austa.

Kostel svatého Ducha je nejmladším šumperským kostelem. Postaven v letech 1993 – 1998 zásluhou početné řecké menšiny a centrem pravoslavné církve. Vysvěcen byl 27.6.1998. Ve zvonici postavené vedle kostela se nachází šest zvonů. Výbavu interiéru kostela tvoří převážně ikony.

Dřevěný chrám na stejném místě postaven v r. 1597, kamenný po r. 1634. V r. 1749 vyhořel. V letech 1749–1753 znovu vystavěn, klasicistně přestavěn v letech 1834–1845. Chrám ruské pravoslavné církve ve Vilniusu, Při něm mužský i ženský klášter; ženský klášter jediný pravoslavný v zemi.