Výsledky hledání míst

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Pískovcový hladký mariánský sloup se sochou Panny Marie a Ježíška z r. 1692. Vystavěn frenštátskými měšťany za faráře Jakuba Valentina Paličky jako poděkování za ukončení morové rány a za ochranu před ní. Socha má poměrně lidové vzezření, z čehož lze usuzovat na autorství místního sochaře.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Sloup z r. 1701 od chebského kameníka Viléma Felsnera se sochami sv. Jakuba Většího, Antonína Paduánského, Floriána a Jana Nepomuckého. Barokní socha P. Marie byla v 50. letech poškozena a nebyla obnovena. V l. 1995–6 sloup restaurován studenty AVU Praha. Zničená socha P. Marie nahrazena kopií.

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka postaven v roce 1890 kamenickým mistrem Slejškou. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce. Sloup s dekorativní hlavicí je ze žuly, stejně jako hranolový podstavec pod ním. Sloup restaurován v roce 1996.

Mariánský sloup z r. 1898, který nahradil předchozí dřevěný.

Sloup dala postavit Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská r. 1704. Ale již r. 1836 byly čtyři sochy poškozené. R. 1920 ležely spodní sochy rozbité pod sloupem. R. 2004 se přistoupilo k opravě sloupu. Opravený sloup byl osazen na vrchol soklu. Socha Panny Marie ale stále na sloupu chybí.

Mariánský sloup v Přibyslavi, monumentální dílo místního rodáka Romana Podrázského z roku 1998.