Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Vojtěcha v Běcharech pochází z r. 1708, nahradil vyhořelou gotickou stavbu doloženou od počátku 14. stol. Z ní zachována část zdiva presbytáře. Při přestavbě r. 1792 kostel zvýšen a přistavěna sakristie. Zařízení barokní a novogotické. Filiální kostel farnosti-děkanství Kopidlno.

Novorománský kostel sv. Vojtěcha v Dolanech postaven nákladem obce v letech 1913-1914. Projekt zpracoval arch. Boža Dvořák, oltář zhotovil Bohumil Bek a výmalbu interiéru Antonín Häusler. Kostel vysvěcen v červenci 1914.

Na návsi v Račeticích stojí drobný rokokový kostelík sv. Vojtěcha z r. 1770, připomínající spíše kapli. Má postavení filiálního kostela ve farnosti Libědice, avšak pravidelné bohoslužby se zde nekonají.

Pozdně barokní kostel sv. Vojtěcha. Orientovaná menší stavba. Kostelík umístěn uprostřed vsi. Zařízení kostela novodobé, bezcenné. Na hlavním oltáři vpravo madona s andělíčky u nohou. Madona drží děťátko. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Poutní barokní kostel v dominantní poloze, novostavba z let 1739-1741 podle arch. A. E. Martinelliho. Jednolodní orientovaný s užším presbytářem a s věží v západním průčelí. Z pův. raně gotického kostela z pol. 13. stol. ponechán presbytář, sloužící nyní jako sakristie. Ohradní zeď s branami.

Jednolodní pozdně gotický (či raně renesanční) kostel sv. Vojtěcha s krovem z roku 1517 je jediným kostelem brněnské diecéze zasvěceným tomuto světci. Přestavěn v letech 1724 a 1897. Loď je obdélná, kněžiště polygonální, trojboce uzavřené. Kostel je památkově chráněný od roku 1958.

Kostel sv. Vojtěcha v Milavčích je vrcholně barokní stavba z let 1741-1748 podle plánů Antona Spannbrucknera. Věž a sakristie přistavěny v 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Domažlice a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Vojtěcha vznikl na místě dřevěné svatyně z doby kolem r. 1000, doložené archeologicky. Kostel má románské jádro z přelomu 11. a 12. stol., které bylo v letech 1611–1618 přestavěno a doplněno barokními přístavbami. Podzemí zpřístupňuje dochované románské konstrukce a archeologické nálezy.

Původně raně gotický kostel byl po polovině 14. století doplněn o výrazné vrcholně gotické presbyterium s "obranným" patrem. Stavba byla částečně upravena barokně.

Chrám sv. Voršily vystavěn v l.1536-43. Je směsí pozdní gotiky a renesance. Trojlodní s hranolovou věží. Vyhořel r.1634, opraven, znovu vyhořel r.1667. Opraven a v l.1733-1832 věž pokryta stanovou střechou. Novogotická oratoř vystavěna po r.1836.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Římskokatolický kostel gotického původu. Postaven r. 1402 pro františkány. Jeden z nejstarších kostelů. Později skladiště a ortodoxní katedrála, pak opět přešel pod katolickou církev. Zvonice přistavěna později.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu s trojbokým presbytářem z 18. století, vznikl přestavbou kaple, doložené v roce 1697. Kostel byl od roku 1857 farní. R. 1994 byl opraven. Hlavní oltáře je rokokový, z poloviny 18. století, zdoben je plastikami sv. Wolfganga a dalších čtyř světců.

Kostel sv. Wolfganga byl postaven patrně v 3. čtvrtině 16. století; jistě ale před r. 1577 (datum na zvonu). V 18. nebo 19. století byla vestavěna hudební kruchta a byla přidána okna v lodi. Roku 1850 byla přistavěna předsíň. Od roku 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR.

Pozdně gotická jednolodní stavba z l. 1470–85, v r. 1721 přestavěna barokně. Raně barokní vybavení zničeno v 50. letech 20. stol. – kostel využíván jako sklad. Gotický křídlový oltář Oplakávání z r. 1498 umístěn v muzeu v Chebu. Několik figurálních i nápisových náhrobníků z konce 16. a ze 17. stol.