Výsledky hledání míst

Kostel je prvně doložen na rytině Georga Matthäuse Vischera z r. 1672. Současný pozdně barokní kostel se západní věží vznikl přestavbou staršího chrámu v letech 1785–1790. K přestavbě došlo v souvislosti s povýšením lokálního kaplanství na farnost r. 1784.

Hornický kostel v Horní Blatné vznikl r. 1538 jako dřevěný a protestantský. Kamenný postaven r. 1594, jako katolický r. 1686 zasvěcen sv. Vavřinci, barokně přestavěn v letech 1754-1755, rekonstruován v letech 1993-1997. Nyní farní administrován ex currendo z farnosti Ostrov nad Ohří.

Současný kostel z roku 1907 je novorománský, interiér v neogotickém stylu. Zařízení kostela soudobé, na bočních oltářích sousoší Kalvárie a sochy sv. Vavřince a sv. Bartoloměje. Na kostelní věži bývaly tři zvony, zůstal pouze nejstarší zvon z roku 1461. V letech 2013–2014 rekonstrukce kostela.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.

Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Pozdně barokní kostel, jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží, byl postaven v letech 1775-1778 asi 35 m severně od svého předchůdce, který byl následně zbořen. V průběhu 19. století proběhly stavební úpravy kostela.

Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.

Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Svou architekturou poměrně ojedinělý barokní kostel sv. Vavřince vznikl v r. 1717 na místě starší kaple. Současná střecha s lucernou je výsledkem úpravy z r. 1928. V r. 1969 byl částečně vyměněn interiér.

Novorománský římskokatolický kostel sv. Vavřince byl postaven v letech 1893-1894 na místě původního chrámu ze 13. století. Stavbu provedl javornický stavitel Alois Utner ml.

Poutní místo Vavřineček s barokním kostelíkem sv. Vavřince se nachází na Veselé hoře jihozápadně od Domažlic. Původně místo slavných poutí, nyní též dějiště Chodských slavností. Bohoslužby několikrát ročně.

Původně barokní kaple z let 1730-1731 s pozdějšími přestavbami na kostel ve 20. století. Jednolodní kostel s přistavěným čtyřbokým presbytářem a sakristií. Přilehlý park se sousoším Svaté rodiny, výklenkovou kaplí a náhrobkem pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitze. Památkově chráněno.

Stavba současného barokně-klasicistního kostela sv. Vendelína byla zahájena v r. 1806 na místě starší dřevěné zvonice. Koncem 19. stol. došlo ke stavebním úpravám, při nichž byla přistavěna věž, sakristie a kněžiště. Znovu upraven v r. 1927 a poté v letech 1966-1968.