Výsledky hledání míst

Novogotický evangelický kostel v Bohuslavicích z let 1898-1899 podle projektu Josefa Blechy od r. 2010 majetkem obce a opraven. Od r. 2012 užíván pro občasné koncerty a jako společenský a kulturní prostor obce. Zachována možnost využití pro evangelické církevní obřady.

Kazatelská stanice původně luterského sboru augšpurské vyznání v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou r. 1876. Modlitebna vznikla přebudováním bednářské dílny. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4.10.1880 za faráře Prokopa Heřmana Kryštůfka (1802-1873).

Evangelický kostel ve Střížově je kazatelskou stanicí sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Postaven byl v letech 1924–1925 a slavnostně otevřen v listopadu 1925. Slavnosti se účastnil mimo jiné brněnský konsenior Kamil Nagy.

Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Evangelický kostel ve Škvorci vybudován v letech 1892-1893 jako pseudoslohová obdélná stavba se západní hranolovou věží a půlkruhovou apsidou na východě. V r. 1955 elektrifikován, poslední zásadní rekonstrukce v letech 1997-2003.

První zmínka o obci Drahanovice pochází z přelomu 13.-14. stol. Českobratrský evangelický kostel byl postaven v r. 1933 nebo 1934 podle projektu architekta Macharáčka z Olomouce. Později využíván jako kulturní prostor. Od r. 2011 jej vlastní obec. Dnes slouží jako galerie.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Kostel byl vybudován v r. 1742 v barokním slohu a v 19. stol. upraven. Po r. 1945, kdy se ves ocitla na území Polska a původní obyvatelstvo bylo vysídleno, začal kostel chátrat. Později vyhořel a změnil se ve zříceninu.

Dominantní evangelický kostel v Opolanech byl vybudován v novorenesančním slohu r. 1893. Až do konce r. 1992 byl sídlem samostatného farního sboru Českobratrské církve evangelické, od r. 1993 slouží jako kazatelská stanice.

Pozůstatky evangelického kostela obdélníkového půdorysu postaveného v letech 1748-1752.

Kostel reformované evangelické církve byl vystavěn v letech 1785 – 1786 v pozdně barokním stylu. Obnoven r. 1816. Roku 1864 byla přistavěna věž v pseudorománském stylu, historizujícími úpravami prošlo i průčelí. Budova kostela slouží od r. 1987 jako depozitář Regionálního muzea v Mělníku.

Kostel Českobratrské církve evangelické ve funkcionalistickém stylu byl postaven v l. 1935 - 1936 podle návrhu arch. Františka Švihálka. Objekt se skládá ze tří odlišných částí: obdélné budovy chrámu, hranol. věže a půlkruhového kolumbária. U kostela je bronzová busta J. A. Komenského.

Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.

Kostel z let 1903–1904, postaven v eklektickém stylu, s novorománskými a secesními prvky. Štít zdobí mozaika Krista krále. Na půlkruhovém oltáři je obraz Krista a klenbu presbytáře zdobí malba Ducha svatého. Kostel byl v 90. letech opraven a je v užívání Českobratrské církve evangelické.