Výsledky hledání míst

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která nahradila cestu zvanou "Mrtvá cesta". Tou chodily pohřební průvody ze Sokolnic na hřbitov v Telnicích. Boží muka byla nedávno poškozena při dopravní nehodě, péčí občanů byla opravena.

Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.

Žulová nedatovaná pilířková boží muka, podle obdobných památek v okolí snad z 19. či počátku 20. století. Mají poměrně nízký hranolový dřík, kaplice má mělkou niku zakončenou obloukem, bez výzdoby, na kaplici chybí kříž. Kaplice a patka jsou zdobeny rytými rámy. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.

Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.

Kamenná pilířková boží muka byla vztyčena severně od obce Veveří u cesty na Nové Hrady v roce 1845. Jsou zdobena rytými rámy, na podstavci mají kromě letopočtu špatně čitelné iniciály I. W. V mělké nice kaplice je novodobý obrázek. Na vrcholu je jednoduchý kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Barokní kameno-cihlová čtyřboká boží muka u Vícova jsou dokladem lidového stavitelství ze druhé poloviny 18. století. Od r. 1958 je tato drobná sakrální stavba památkově chráněna.

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Gotizující kamenná pilířková boží muka vznikla patrně kolem roku 1650. Mají vysokou patku, hranolový dřík je do cca 2/3 své výšky skosený, kaplice má hlubokou niku a vrcholí dvouramenným křížem. Spolu s božími muky U Hamerníku tvoří jakousi ochranu městečka. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.