Výsledky hledání míst

Hledání podle klíčového slova.

Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Počáteční písmeno
Nastavte si výpis míst podle prvního písmene názvu.

A B C Č D E F
G H Ch I J K L
M N O P Q R Ř
S Š T U V W X
Y Z Ž
Vaše okolí
Pro vyhledání míst kolem vás bude možná nutné povolit odečtení vaší polohy.

Nalezeno celkem 9147 záznamů, 368 / 610 stran, vyhledáno za 0.39 sec
 kostel sv. Martina
276.0 m. n.m.
bývalá Stusyně
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Ronov nad Doubravou
Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.
 kostel sv. Martina
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Sázava
Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.
 kostel sv. Martina
748.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Vejprty
Údajně nejstarší vejprtský kostel vznikl zřejmě v polovině 16. století. Později fungoval jako hřbitovní, v době stavby nového farního kostela zastával jeho funkci. Po zrušení hřbitova roku 1908 bez využití, po roce 1945 zchátral. V majetku města, od roku 2000 probíhá oprava na kulturní síň.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Liběšice
Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Očihov
Románský kostel sv. Martina byl postaven ve 2. čtvrtině 13. století snad Sulislavem z Trnovan. Další přestavby vrcholně gotické, a také po požáru v roce 1790 a 1841. Dnes chátrá. Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí má odsazený trojboce zakončený závěr se sakristií od jihu.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Strážnice
Původně gotický kostel z 15. století založil Jiří z Kravař. Za Žerotínů (po roce 1500) sloužil kostel bratrské církvi. Od r. 1629 sloužil kostel katolické církvi. V l. 1625, 1704 a 1718 vyhořel. a 1720-25 byl přestavěn barokně. Roku 1785 byl zrušen hřbitov kolem kostela.
 kostel sv. Martina
370.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Blížejov
Gotický kostel ze 14. stol. přestavěn renesančně v pol. 16. stol. Kašparem Gottfriedem ze Žebnice. Dnešní podoba je barokní. Gotická křížová klenba presbytáře, gotické východní okno s ostěním a kružbou. Filiální římskokatolický kostel farnosti Domažlice. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.
 kostel sv. Martina
256.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Šatov
Kostel sv. Martina v Šatově je v jádru pozdně gotický z 15. století, byl přestavován v 17. a poté v 19. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Za ním stojí kaple Božího hrobu se zbytky románského a gotického zdiva. Kostel i kaple jsou od r. 1958 památkově chráněny.
 kostel sv. Martina
533.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Čáslavice
Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Martina
680.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Činov
Jednolodní filiální kostel s pravoúhlým kněžištěm dal vystavět jako pozdně barokní novostavbu v letech 1775-1776 majitel panství Kysibel hrabě Ludwig Hartig. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění do vojenského újezdu Hradiště přestal být udržován a chátral. V 60. letech 20. stol. byl zbořen.
 kostel sv. Martina
340.0 m. n.m.
Żelazno
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Polsko, dolnośląskie
Kostel založili kolem r. 1327 Pannewitzové. V polovině 14. stol. vystavěn nový gotický kostel, následně opevněn obrannou zdí. V 16. stol. postavena věž, boční loď a fara. Na přelomu 17.-18. stol. barokně upravován. Ve zdi vznikly nové brány a kaple. Později mírně upraven v 19. a 20. stol.
 kostel sv. Martina
473.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Věžná
Kostel sv. Martina ve Věžné je působivě umístěná pozdně gotická stavba s robustní čtyřbokou věží. Je filiálním kostelem ve farnosti Rožná nad Pernštejnem s pravidelnými bohoslužbami a zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Martina
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rovečné
Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.
 kostel sv. Martina
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Klenčí pod Čerchovem
Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Martina
650.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Jindřichovice
Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.