Výsledky hledání míst

Lužanský kostel sv. Máří Magdalény gotického původu doložen r. 1360, barokně přestavěn v letech 1728-1729 a prakticky nově vystavěn klasicistně v letech 1797-1805. Vnitřní zařízení vesměs z 2. poloviny 19. stol.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1702-1704 a postavil ho Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice. Stojí na hřbitově a nyní je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách. Nedělní bohoslužby se konají jen jednou za měsíc. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostelík na konci křížové cesty na vrchu Vyšehrad nechal na místě zbořené dřevěné kaple v roce 1861 postavit Ludvík Karel Nádherný. Jednolodní orientovaná stavba v novorománském stylu má pětiboký závěr a hranolovou věž se zvonovým patrem nad vchodem. Kostelík je památkově chráněn od roku 1958.

Kostel sv. Máří Magdalény na místě raně středověkého opevněného hradiště tvoří mimořádně hodnotný sakrální areál. Je to románská rotunda z konce 12. stol. s pozdějšími úpravami z 15. a 18. století. Nyní filiální kostel ve farnosti Babice u Lesonic. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Na přelomu 17.-18. století byl na místě starší kaple z 15. století postaven jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény. Autorem stavby byl italský architekt Domenico Martinelli. Stavba souvisela s obnovou samostatné římskokatolické farnosti.

Pozdně gotický kostel sv. Maří Magdaleny z r. 1534 na místě kaple a poustevny z konce 14. století. Loď prodloužena a věž k průčelí přistavěna r. 1866. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Třeboň s pravidelnými nedělními bohoslužbami.

Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěn barokně v letech 1720-1721 hrabětem F. A. Sporckem, po požáru r. 1882 upraven klasicistně a přistavěna nová věž. V presbytáři náhrobní kameny rodičů a sourozenců vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Kostel sv. Máří Magdaleny v Bohutíně je novogotická stavba z let 1887-1892 podle projektu Ludvíka Láblera. Nahradil starší gotický kostel ze 14. století, později barokně přestavěný. Je kostelem farním, avšak zdejší farnost je administrována ex currendo z Příbrami.

Kostel sv. Máří Magdalény na ohrazeném hřbitově v obci Telecí tvoří spolu s branou zvonice a márnicí celistvě dochovaný areál z konce 14. stol., zachovaný v barokní úpravě s novogotickými doplňky. Je kostelem filiálním s pravidelnými bohoslužbami. S celým areálem je od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel sv. Máří Magdalény ve Skořenicích je novorománská stavba z let 1865-1867, která nahradila starou, raně gotickou svatyni. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Choceň a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba není památkově chráněna.

Kostel sv. Máří Magdalény v Podlesí je raně barokního původu z let 1683-1684. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1785-1787. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Malá Morava a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Jasenné postaven r. 1672, v r. 1732 prodloužen a v r. 1737 přistavěna věž. Nyní kostel farní s pravidelnými nedělními bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel poprvé zmíněn r. 1437, dnešní stavba zřejmě až barokní ze 17. století. Opravován r. 1779, 1851 a po r. 1930. Jednolodní stavba s obdélným presbytářem zakončeným apsidou, v západním průčelí hranolová věž. Od jihu sakristie s depozitářem v patře, kolem ní i kolem věže drobné přístavby.

Pozdně románský kostel z 1. poloviny 13. století. Přestavěn barokně r. 1695 a v letech 1750-1751. Další přestavby v 1. pol. 19. st., r. 1855, 1872, 1930. Orientovaná jednolodní stavba s obdélnou lodí apsidou a věží v průčelí. Od jihu sakristie, u věže kaple Božího hrobu.