Výsledky hledání míst

Chrám Spasitele byl postaven v roce 1957. Slouží církvi československé husitské. Přístupný při bohoslužbách a v adventním a postním čase.

Doba vzniku pravoslavného hřbitovního chrámu Taxiarches (sv. Archandělů Michaela a Gabriela) není známa. Měl být postaven na místě starověkého Apollonova chrámu. Současná podoba pochází snad ze 17.-18. století. Ve 20. století byl rozšířen.

Chrám archandělů Michaela a Gabriela postavený koncem 13. nebo začátkem 14. stol. Jednolodní stavba se třemi apsidami. Postaven na půdorysu byzantského kříže. Bohatá vnější výzdoba. Chrám postaven za použití techniky střídání rovných řad cihelného zdiva a kamene, uspořádaném v kostkovaném vzoru.

Ve 14. století vznikla menší kamenná kaple, která byla hřbitovní. Roku 1840 byla přistavěna loď se zvoničkou, čímž vznikl současný chrám sv. Basila Velikého. V r. 2002 proběhla rekonstrukce.

Pravoslavný chrám sv. Dmitrije nechala v roce 1905 vybudovat rodina Papadatosových. Jedním z prvních kněží byl Stefanos Vassilakis. Chrám sloužil ještě v 80. letech 20. století k pravidelným bohoslužbám. V současnosti je zde sloužena mše svatá pouze 26. října.

Drobný kamenný kostelík mučedníka sv. Ermogenise, tu má i svou hrobku. Podle legendy byla na tomto místě z moře vyplavena rakev se světcovými ostatky a zdějšími křesťany nad jeho hrobem vystavěna svatyně.

Kostel Saint Gayane postaven v r. 630. Jde o baziliku s katedrální lodí a dvěma uličkami, uprostřed s kopulí. Příklad syntézy arménského trojlodního kostela a baziliky. Design nezměněn přes rekonstrukci kopule a některých stropů v roce 1652. Od r. 2000 na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Chrám sv. Jana Křtitele - sv. Ioan Krastitel je stavba v centru tzv. Starého města, postavená v průběhu 11. století. Stavba kombinuje kámen a cihlu. Postaven na základech raně byzantské stavby ze 6. století. Chrám neslouží církevním účelům a je využíván jako umělecká galerie.

Pravoslavný chrám vznikl někdy během benátské nadvlády nad ostrovem Kréta (1204-1669). Chrám je zasvěcen sv. Janu Zlatoústému, jemuž je připisováno autorství hlavní bohoslužby byzantského obřadu. V r. 1999 byly zahájeny práce na nástěnných malbách v interiéru a v r. 2012 provedena oprava.

Dvoulodní pravoslavný chrám sv. Jiří a sv. Mikuláše byl vystavěn někdy během benátské nadvlády ostrova (1204-1669). Lodě sklenuté valenými klenbami jsou propojeny obloukovým průchodem. Pod chrámem je hrob neznámého původu.

Původně farní a hřbitovní kostel v osadě Šírava později připojené k Přerovu. Je neznámého stáří, první datování až z roku 1496. Několikrát přestavován v l. 1682, 1718–22 a 1791. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a štíhlou hranolovou věží v západním průčelí.

Dřevěný řeckokatolický chrám postaven v roce 1742. Je tříprostorový, trojvěžový s třemi kříži. Během 2. sv. války byl poškozen, opraven v r. 1946, ale již v roce 1957 byl znovu poškozen bouří. Od roku 1968 je Národní kulturní památkou. V roce 2008 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Agios Nikolaos, v překladu sv. Mikuláš, byl postaven v letech 1962-1967 a nahradil původní chrám, který zničil požár.

Kostel sv. Mikuláše je jedním z nejstarších pravoslavných kostelů ve Vilniusu. V roce 1350 postaven jako cihlový. R. 1740 přestavěn v barokním stylu. Po r. 1843 zcela přestavěn v neo-byzantském stylu. Po druhé svět. válce byl uzavřen. V r. 1947 stalinistická vláda souhlasila s jeho znovuotevřením

Pravoslavný chrám sv. Mikuláše byl postaven v roce 1708 zřejmě jako součást monastýru. Chrám sloužil svému účelu ještě ve 20. století. Některé stěny byly rekonstruovány. Svíčky a obrázky svědčí o tom, že je lidmi dodnes užíván.