Výsledky hledání míst

První a nejstarší barokní kostel ve Vilniusu. První barokní stavba ve městě. Postaven v roce 1618. Kostel postaven jezuity. V 19. stol. připadl pravoslavné církvi. V r. 1915 přeměněn na Evangelickou luteránskou modlitebnu. Sovětskou armádou využíván jako sklad vína, pak zřízeno muzeum ateismu. R. 1991 navrácen jezuitům.

Jednolodní románský kostel z přelomu 11. a 12. stol. s kamennou střechou a kruhovou zvonicí. Ve 12. stol. přistavěn chór a poustevna. Opuštěn v důsledku náboženské reformace v 16. stol. Poté obydlí chudiny. Znovu využit katolickou církví v letech 1810-1827. Chór zanikl po roce 1779.

Zachovalý kostel z 14. století. Roku 1692 postihl kostel rozsáhlý požár. Po roce 1775 byla stavba obnovena. Najdeme v něm obraz sv. Benedikta, obraz sv. Prokopa, sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Kiliána, varhany z roku 1842.

Novobarokně-secesní kostel od profesora brněnské německé techniky Ferdinanda Hracha z let 1911–12. Postaven původně pro německé obyvatele Brna - Horních Heršpic. Zasvěcen členu řádu redemptoristů, narozenému roku 1751 v Tasovicích u Znojma.

Kostel sv. Klementa Marii Hofbauera v Tasovicích vznikl r. 1933 na místě rodného domu tohoto světce, člena řádu redemptoristů. Je filiálním kostelem bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1987 je bez památkové ochrany.

Zaniklý pozdně románský kostel ze 13. století, součást starší – rovněž zaniklé – osady na Trstenické stezce. Kostel si až do svého zrušení v roce 1787 zachoval románskou podobu. Dochovala se část zdiva vyznačující půdorys.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.

Jedna ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu z let 1711 – 1715. Postavil jej A. Lurago podle projektu F. M. Kaňky. V interiéru plastiky M. B. Brauna a oltářní obraz P. J. Brandla.

Ves prvně připomínána r. 1352, od r. 1998 město. Barokní kostel vystavěn v letech 1732-1735 podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Jedná se o podélnou centrální stavbu s věží. V roce 1863 byl po požáru kostel opraven.

Kostel pochází z 11. století, přestavěn byl ve 3. čtvrtině 12. století a kompletně obnoven byl v roce 1601.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.

Bývalý farní kostel zaniklé vsi Mury na ostrově svatého Klimenta, založený kolem poloviny 12. století, upravovaný goticky a barokně. Po zrušení za Josefa II. prodán do soukromého majetku a změněn na obytný dům.

Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.