Výsledky hledání míst

Současný kostel vznikl v l. 1854-1874. Architekti inspirováni francouzskými gotickými i barokními kostely. Postaven ve slohu eklektismu. V letech 2011-2014 byl uzavřen kvůli havarijnímu stavu. Uvnitř kostela socha Černé Madony s dítětem, starožitná kazatelna, zpovědnice a dřevěná socha sv. Kateřiny.

Kostel sv. Kateřiny s farou se prvně připomíná v r. 1270. Po požáru v r. 1673 upraven. Do současné barokní podoby přestavěn po požáru v r. 1710. Součástí církevního areálu je i novogotická fara z r. 1858.

Farní kostel města Buchholz se začal stavět krátce po jeho založení r. 1506. Vysvěcen snad r. 1520, od r. 1524 luteránský. Nedokončená stavba novogoticky upravena (1875–77). Následky bombardování v únoru 1945 odstranila obnova v letech 1965–81.

Kostel sloužil potřebám původní obce (dnes Stará Ves). Před rokem 1354 u něj Heník z Valdštejna založil město Vysoké nad Jizerou. Dnešní stavba barokní z let 1725–41, upravená po požárech v 19. století.

Původně raně gotický kostel postaven ve Vidnavě snad na přelomu 60. a 70. let 13. stol. Přestavby ve 14. a 16. stol., zásadní změny zejména interiéru v 18. stol. (kruchty v lodi). Novorománská úprava 1883–4. Kostel obklopuje bývalý hřbitov.

Kostel postavený v pozdněgotickém slohu v l. 1488-1491 byl slavnostně vysvěcen 16. listopadu 1500. V r. 1555 se stal kostelem farním. Od r. 1658 je nazýván „slovenský“, protože se v něm začalo kázat slovensky. V 18. stol. byl interiér upraven barokně a koncem 19. stol. novogoticky.

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské nahradil starou gotickou stavbu. Byl vybudován r. 1780 podle plánů V. Vyčichla. V r. 1823 byla nově postavena věž zničená požárem. Jednolodní stavba je zakončena polokruhovým kněžištěm, při jižní stěně sakristie. Vybavení pochází z 18. a 19. století.

Pozdně barokní kostel ve Vranové Lhotě byl postaven v letech 1788 - 1792 v místě starší barokní kaple, ze které se zachoval pouze vzácný oltář. Kostel byl v r. 1999 zrekonstruován.

Stavba gotického kostela byla zřejmě zahájena krátce po r. 1376. V r. 1502 vyhořel a v r. 1599 byl vypálen. V r. 1770 došlo k úpravám věže. V r. 1945 byla při bombardování zničena loď dokončená r. 1943. V letech 1957-1961 vznikla nová železobetonová loď.

Původně renesanční luterský kostel z roku 1599 byl v letech 1727–28 s výjimkou věže nahrazen barokní novostavbou. Další úpravy v 19. století (1856–59, 1873). Bohaté barokní vnitřní zařízení, částečně přenesené ze starého kostela.

Klasicistní stavba z roku 1789 s obdélnou lodí, odsazeným trojboce zakončeným závěrem s osově navazující čtyřbokou sakristii a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář převážně klasicistní. Ve zdi hřbitova empírové náhrobky z roku 1825, u vstupu kaple Panny Marie Lurdské z r. 1938.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

Nejstarší kostel vznikl snad již na přelomu 13.-14. stol. V r. 1704 vypálen a předán protestantům. Od r. 1714 opět katolický. Přestavbu kostela před r. 1804 podpořil patron farnosti nitranský biskup František Xaver Fuchs. Novorenesanční přestavba do dnešní podoby byla dokončena r. 1901.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.