Výsledky hledání míst

Kostel sv. Bartoloměje v Ošelíně je gotického původu, avšak radikálně barokně přestavěn r. 1722. Věž zvýšena o patro r. 1903. Nyní filiální kostel ve farnosti Stříbro bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Mutěníně je v jádře vrcholně gotická stavba, barokně přestavěná v 17. a 18. stol. a upravená v 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Poběžovice a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Pístově je gotického původu, nově barokně postaven v letech 1750-1765. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Původně gotická kaple sousední tvrze z r. 1313 (vysvěcení); od r. 1362 farní kostel. Znovu vystavěn pozdně barokně r. 1787. V letech 1800-1801 přistavěna nynější loď; upraven v r. 1893 - interiér. Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem (původní kaple) a sakristií s oratoří v patře.

Původní raně gotický farní kostel z pol. 13. stol. zpustošen vojsky dvou křížových výprav i husity. V l. 1555-1624 luteránský, od r. 1624 katolický. V l. 1778-81 nahrazen pozdně barokním jednolodním kostelem. Po r. 1945 přestal být užíván a sloužil jako vojenský sklad. V 60. l. po požáru stržen.

Kostel připomínán v r. 1363, nově vystavěn raně barokně mezi lety 1670 – 80 a v 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Věž zvýšena a upravena v prvé třetině 19. stol. V interiéru soška Panny Marie Montserratské (Černé Madony) z r. 1635.

Původně gotický kostel snad ze 13. stol. prvně doložen v letech 1349-1350, barokně přestavěn po r. 1652 a regotizován Františkem Schmoranzem v letech 1881-1883. Fara zanikla za husitských válek, od r. 1677 kostel filiální ve farnosti Žumberk. Bohoslužby se konají jen příležitostně.

Kostel sv. Bartoloměje apoštola v Otradově je původně gotická stavba s pozdějšími úpravami v 18. a 19. století. Je kostelem filiálním ve farnosti Krouna. Areál kostela s kostnicí ohraničený ohradní zdí s branou je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Původně kostel ze 13. století, opevněn roku 1280. Několikrát vyhořel (v letech 1643, 1674, 1679, 1780). Po požáru r. 1873 byl na jeho místě r. 1880 postaven novogotický kostel podle projektu B. Waschmanna.

Kostel v Lovčicích je doložen již před r. 1384, současná bezvěžová stavba je barokní z r. 1714 vybudovaná péčí hraběte Kinského. Z r. 1714 je rovněž zděná zvonice, která nahradila starší dřevěnou. Hřbitov kolem kostela byl zrušen a přenesen na sever od obce.

Dřevěný kostel dal postavit r. 1875 olomoucký arcibiskup, kardinál z Fürstenbergu. Stavbou pověřil arcibiskup. staveb. radu Ing. A. Kybastu. Kostel byl inspirován severskou architekturou. R. 1910 se filiální kostel stal farním a byla přistavěna sakristie, kůr a nová fara, také byl založen hřbitov.

Chrám sv. Benedikta v místech, kde se slovo Boží kázalo nejméně od 11. století. Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Areál kostela, zvonice a hřbitova na snad umělém pahorku nad levým břehem Cidliny. Kostel z roku 1718 nahradil starší dřevěnou stavbu. Zvonice zřejmě z 16. století, zachován zvon datovaný 1586. Jediná podchodná solitérní dřevěná zvonice v Čechách.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.