Výsledky hledání míst

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Rotunda Zvěstování P. Marie vznikla jako součást hradu někdy krátce před rokem 1100. Patrně r. 1134 byla stavba upravena a došlo i k uvedení nového patrocinia sv. Kateřiny.

Obdélná barokní kaple z 1. třetiny 17. století. V interiéru je obraz sv. Kateřiny. Do roku 1944 v ní byl i obraz Krista. Na jeho spodní části bylo napsáno: „V této kapli ochranu hledali a nalezli němečtí exulanti v roce 1937“. Kvůli tomuto nápisu byl obraz údajně zničen německou okupační mocí.

Jednolodní hřbitovní kaple byla postavena luterány někdy kolem poloviny 16. století. V r. 1897 byl do kaple přenesen hlavní oltář z kostela sv. Jiljí. V 19. a 20. století byla stavba upravována. Od r. 1996 je kulturní památkou ČR.

Nejstarší gotická kaple na území Bratislavy. Založil ji r. 1311 cisterciák František z Columbo. Uliční fasádu klasicistně upravil r. 1840 Ignác Feigler st. Ve 21. stol. prošla rekonstrukcí, při které interiér znovu získal gotický ráz.

Raně barokní kapli z r. 1685 postavil Václav Vojtěch ze Šternberka současně se zámkem na nejvyšším místě zámecké vinice. Obnovena po požáru r. 1924. Od r. 1995 spolu s vinicí ve správě Botanické zahrady hl. m. Prahy. Slouží pravidelným nedělním bohoslužbám.

Kaple sv. Klementa byla vybudována v novogotickém slohu roku 1925 jako památník obětem první světové války. Využívána pouze jednou ročně. Stavba byla památkově chráněna v letech 1958-1987, v současnosti je již bez památkové ochrany.

Velká barokní centrální kaple z let 1717–21 na místě starší gotické stavby, opředené pověstmi o nejstarším hradeckém kostele, vyvrácenými archeologickým výzkumem. Projekt Jana Santiniho z roku 1716 realisován jako poděkování za skončení moru.

Kaple sv. Kříže je jedinou zachovalou stavbou bývalé osady Stará Hůrka, vzniklé roku 1732 u sklárny rodu Hafenbraendlů. Roku 1789 postaven kostel sv. Vincence se hřbitovem, na kterém roku 1820 vznikla i kaple, sloužící jako pohřební pro majitele sklárny.

Pozdně empírová náhrobní kaple baronů z Jelení, postavená na severovýchodním okraji Červených Peček v letech 1845 - 46 na místě renesančního hřbitovního kostela Všech svatých, zaniklého roku 1796. Obklopuje ji pohřebiště dalších majitelů panství.

Kaple vystavěna během tereziánské přestavby Pražského hradu v let. 1758–63 Anselmo Luragem podle projektu Nicoly Francesca Leonarda Pacassiho. V pol. 19. stol. klasicistně přestavěna. Výzdobu vytvořili např. E. Max, I.F. Platzer a J. Navrátil.

Kaple pocházející z roku 1702, s portálem z roku 1586

K r. 1859 dal Celestýn Velc z Ostaše postavit na místě presbytáře starého kostela kapli sv. Kříže. R. 1873 nechal kapli opravit Anton Špulák s manželkou Marií. Nákladem Augustína a Amálie Kejdany byla r. 1881 kaple opatřena věží a zvonem. V r. 1924 byl při rekonstrukci pořízen nový zvon.

Původně barokní kapli postavil Leopold rytíř Odkolek z Oujezda r. 1708. Do podoby centrální klasicistní kaple a hrobky Diller–Hessů přestavěna v letech 1788-1803. V 80. letech 20. století odňata církvi a předána MNV. Dnes je ve vlastnictví obce, slouží k posledním rozloučením a k bohoslužbám.

Novogotickou kapli sv. Kříže (někdy označovanou jako kostel Nalezení sv. Kříže) postavil stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Stojí na místě kaple Božího hrobu z roku 1671. Ve druhé polovině 20. století chátrala a hrozila ji demolice. Od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.