Výsledky hledání míst

Kaple byla postavena v r. 1879 v historizujícím novogotickém slohu stavitelem Studničkou z Chrudimi. V r. 1918 byl pro válečné účely zabaven zvonek. Nový byl pořízen v r. 1922 a další v r. 1930. Později byla kaple povýšena na filiální kostel.

Farní kostel prvně zmiňovaný v roce 1350 byl zřejmě postaven v 1. pol. 14. stol. V roce 1724 jej nechal Štěpán Vilém hrabě Kinský barokně přestavět. V letech 1920-1921 byla podle návrhu pardubického architekta B. Dvořáka nákladem Oldřicha Kinského postavena samostatně stojící polozděná zvonice.

Gotický kostel v Nechanicích doložen již v 1. pol. 13. stol., barokně přestavěn v letech 1690-1692. Po požáru r. 1827 obnoven empírově r. 1833. Nové zvony odlity r. 1866. Farní kostel restaurován r. 1887, báň věže obnovena r. 1894. Pod kostelem hrobka rodu Schaffgotschů.

Krásná barokní stavba mariánského kostela v Petrovicích pochází z let 1724-1737 a nahradila gotický dřevěný kostelík ze 14. stol. a pozdější barokní kapli. Vybavení vesměs z 18. stol. V současnosti (2017) stavba staticky narušena a zajištěna oplocením.

Jednolodní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven ve stylu klasicismu s prvky přetrvávajícího pozdního baroka v letech 1807-1814 jako náhrada za starší stavbu. U vnější stěny je náhrobník Protivce ze Zástřizl z r. 1505. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 1. poloviny 14. století. Kostel byl spolu s obcí vypleněn a vypálen za třicetileté války v roce 1634 Švédy. Do nynější barokní podoby byl přestavěn v letech 1688-90.

Původní kostel byl založen asi již v 11. století a zničen byl vypálen v r.1741. Nový kostel byl postaven v pozdně barokním stylu v letech 1773 – 1778. Opravy kostela proběhly po roce 1940 a počátkem 21. století.

Románský kostel z poč.13.st. Za husitských válek pobořen a obnoven až okolo roku 1653. V l. 1712–13 rozšířen o nový presbytář, zákristii a předsíň. V 2. pol. 18.st. barokně přestavěn interiér. Kolem kostela býval hřbitov, dodnes obehnaný ohradní zdí.

Chrám pochází z první poloviny 14. století. Kostel utrpěl při požáru r.1779 a při rekonstrukci byla dokončena jeho barokní přestavba. Koncem 20. století prodělal kostel celkovou rekonstrukci a byla mu navrácena gotická podoba.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

V jádře gotický, později renesančně a barokně upravovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 13. století. Současná podoba je po úpravách způsobených zemětřesením r. 1789. V interiéru cenné gotické nástěnné malby. Při kostele renesanční zvonice.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Kostel vystavěn v 1. pol 14. st. v gotickém stylu. Ve 3. čtvrtl. 18. st. prošel barokní přestavbou. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem. Zařízení kostela rokokové z konce 18. st. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.

Kostel vystavěn v letech 1432–1438 v gotickém stylu, věž přistavěna roku 1465, koncem 16. století upravena renesančně. Kostel přestavován v 17.stol. v druhé pol.19.stol. v letech 1969–1970 a v r.2002.

Původní gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se prvně připomíná r.1354, tehdy již jako farní. Roku 1817 byl na základech původního kostela postaven kostel nový ve stylu doznívajícího pozdního baroka.