Výsledky hledání míst

Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Klasicistní zděná boží muka patří do souboru zastavení křížové cesty ze Znojma do Hlubokých Mašůvek. Zachytilo je už 1. vojenské mapování. Jsou nezvykle bohatě členěna, v nejhlubší nice stojí soška Ježíše Krista, v mělkých čtvercových nikách jsou pak vymalovány jednotlivé výjevy z křížové cesty.

Vrcholně barokní kamenná boží muka z roku 1717, pravděpodobně z dílny premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Původně stávala jižně od Šatova v hraničním pásmu. Odtud byla v roce 1986 odvezena, restaurována a v roce 1987 umístěná na stávající místo za kostelem sv. Linharta v Havraníkách.

Sloupková boží muka zřejmě z roku 1692 mezi domy čp. 961 a 962 na Pražské třídě. Z hranolového soklu vyrůstá toskánský sloup zakončený profilovaným abakem a kaplicí se stříškou a dvouramenným tepaným křížkem. Památkově chráněná.

Pozdně gotická boží muka, součást souboru prací související s produkcí rožmberské kamenické huti. Na kaplici 4 datace - 1508, 1633, 1718 a 1925. Na čtyřbokém podstavci je umístěn osmihranný dřík a na něm kaplice se 4 štítky; na vrcholu železný křížek. Pův. obrázky se nedochovaly, nahrazeny novými.

Kamenná Boží muka typická pro tuto část Jižní Moravy. Byla vytvořena z mušlového vápence roku 1639. Mají slepou lucernu na pilířku gotických forem krytou jehlancovitou stříškou s kamenným křížem. Na lucerně je reliéf Krista a nápis: IERG LAGNER SEIN HAOSFRAW AEBRLE 1639. Jsou památkově chráněna.

Kamenná boží muka u silnice na východním okraji vesnice směrem od Dačic. Kdy byla postavena, nezjištěno. Na podstavci nápis: "Obnoveno LP 1948". Drobná sakrální stavba, která je typickým prvkem jihočeské krajiny v okolí obce Peč. Nejsou kulturní památkou.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Nedatovaná zděná boží muka pilířového typu pocházejí snad z 18. či 19. století. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus. Mělké niky, které pravděpodobně původně zdobily svaté obrázky, jsou v současnosti bez stálé výzdoby. Boží muka jsou nalíčena a dobře udržovaná.

Torzo božích muk z červeného nučického pískovce, z doby kolem roku 1750. Boží muka jsou poškozena, celá horní část chybí. Fragment byl při opravě v pol. 20. stol. druhotně doplněn kovovým křížkem. Boží muka jsou součástí kříže, který byl v barokní krajině "vytvořen" z barokních sakrálních plastik.

Trojboká zděná boží muka z r. 1773, stávala při zaniklé cestě z Chrlic do Otmarova. Rekonstruována a na současné místo přesunuta na jaře 2007. Ve výklencích bývaly obrazy Panny Marie Tuřanské, Cyrila a Metoděje a Nejsvětější Trojice.

O historii nebo stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o udržovaná zděná čtyřboká boží muka s obrázky světců v nikách, která byla postavena pravděpodobně v 18.-19. století.

Zděná trojboká sakrální stavba, spojovaná s Nejsvětější Trojicí, vznikla asi ve druhé polovině 18. nebo počátkem 19. století. První doklad pochází z mapy Císařského povinného otisku stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1834. Kolem r. 2014 byla stavba kompletně rekonstruována.

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.