Výsledky hledání míst

Římskokatolickou klasicistní hřbitovní kapli sv. Juliány snad z 1. třetiny 19. století založili Majthényiové. V letech 2014-2017 proběhla rekonstrukce, po níž byla 4. června 2017 kaple slavnostně otevřena a nově posvěcena.

Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.

První zmínka o vsi z roku 1275. Kaple postavena někdy v polovině 19. stol. Na kapli nevysoká věžička, zakončená jehlancovou střechou s křížem. V interiéru tři lavice, několik sošek svatých, obrázky křížové cesty, jednoduchý oltář. Nad ním obraz sv. Karla Boromejského. Oprava kaple r. 1993.

Obdélná barokní kaple z 1. třetiny 17. století. V interiéru je obraz sv. Kateřiny. Do roku 1944 v ní byl i obraz Krista. Na jeho spodní části bylo napsáno: „V této kapli ochranu hledali a nalezli němečtí exulanti v roce 1937“. Kvůli tomuto nápisu byl obraz údajně zničen německou okupační mocí.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Jednolodní hřbitovní kaple byla postavena luterány někdy kolem poloviny 16. století. V r. 1897 byl do kaple přenesen hlavní oltář z kostela sv. Jiljí. V 19. a 20. století byla stavba upravována. Od r. 1996 je kulturní památkou ČR.

Rotunda Zvěstování P. Marie vznikla jako součást hradu někdy krátce před rokem 1100. Patrně r. 1134 byla stavba upravena a došlo i k uvedení nového patrocinia sv. Kateřiny.

Nejstarší gotická kaple na území Bratislavy. Založil ji r. 1311 cisterciák František z Columbo. Uliční fasádu klasicistně upravil r. 1840 Ignác Feigler st. Ve 21. stol. prošla rekonstrukcí, při které interiér znovu získal gotický ráz.

Raně barokní kapli z r. 1685 postavil Václav Vojtěch ze Šternberka současně se zámkem na nejvyšším místě zámecké vinice. Obnovena po požáru r. 1924. Od r. 1995 spolu s vinicí ve správě Botanické zahrady hl. m. Prahy. Slouží pravidelným nedělním bohoslužbám.

Kaple sv. Klementa byla vybudována v novogotickém slohu roku 1925 jako památník obětem první světové války. Využívána pouze jednou ročně. Stavba byla památkově chráněna v letech 1958-1987, v současnosti je již bez památkové ochrany.

Velká barokní centrální kaple z let 1717–21 na místě starší gotické stavby, opředené pověstmi o nejstarším hradeckém kostele, vyvrácenými archeologickým výzkumem. Projekt Jana Santiniho z roku 1716 realisován jako poděkování za skončení moru.

Kaple sv. Kříže je jedinou zachovalou stavbou bývalé osady Stará Hůrka, vzniklé roku 1732 u sklárny rodu Hafenbraendlů. Roku 1789 postaven kostel sv. Vincence se hřbitovem, na kterém roku 1820 vznikla i kaple, sloužící jako pohřební pro majitele sklárny.

Kaple vystavěna během tereziánské přestavby Pražského hradu v let. 1758–63 Anselmo Luragem podle projektu Nicoly Francesca Leonarda Pacassiho. V pol. 19. stol. klasicistně přestavěna. Výzdobu vytvořili např. E. Max, I.F. Platzer a J. Navrátil.

Roku1882 dal kníže Karel z Auerspergu postavit v empírovém stylu rodinnou hrobní kapli sv. Kříže. V dolní části stavby je umístěna krypta pro příslušníky rodu Auerspergů, nad ní umístěna kaple.

Kaple sv. Kříže též zvaná Pustyňa pochází snad z roku 1733. V roce 1964 byla zapsána na ústřední seznam kulturních památek.