Výsledky hledání míst

V jádru pozdně renesanční jednopatrová barokní budova na obdélném půdorysu. V letech 1779 a 1818 byla klasicistně upravena Na průčelí je pamětní deska kněze a spisovatele Václava Kosmáka. Součástí farního areálu jsou zbytky městského opevnění, okrouhlá bašta a fortna zvaná „Pod farou“.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Dvoupatrová budova fary na východní straně kostela sv. Jana Křtitele. Postavena v letech 1768 - 1773. Fasáda je zdobena pilastry, štukovou a vlysovou výzdobou; krytá valbovou střechou.

Fara v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Součást památkově chráněného areálu kostela. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně obydlí poustevníka. V roce 1744 byla vystavěna prostornější fara pro kněží pro pobyt po celý rok. Klasicistní přízemní budova obdélného půdorysu, napravo vedle kostela Navštívení Panny Marie. Součástí areálu fary je ještě na budovu fary navazující hospodářská budova a novodobá kaple.

Fara v novogotickém stylu na rozhraní náměstí a zámeckého parku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého kostela sv. Jakuba st. Vznik - po roce 1768. Jednopatrový objekt na protáhlém obdélném půdoryse, krytý valbovou střechou. Součástí areálu jsou kolna, prádelna s dřevěným altánem a bývalé stáje.

Barokní fara pocházející z 2. pol. 18. stol. Obdélná, zděná, omítnutá patrová budova. Nad portálem štukový maltézský kříž řádu maltézských rytířů. Obytné místnosti plochostropé, hospodářské místnosti sklenuty plackami. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Budova fary vedle kostela postavena v letech 1784–1786. Objekt dochován ve velmi autentickém stavu. Fara byla obsazena knězem až do 70. let 20. století. Poté začala být administrována z Nového Boru. V současné době je využívána pro křesťanské akce. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Budovy fary leží v těsném sousedství areálu vrcholně barokního poutního kostela Narození Panny Marie. Sestávají se z fary, hospodářské budovy a ohradní zdi. Celkový charakter stavby poukazuje na to, že byla v dnešní podobě vystavěna až ve 2. polovině 19. století s prvky ještě doznívajícího baroka.

Jednopatrová budova, částečně podsklepená; spolu s příčným křídlem spojujícím faru s kaplí sv. Jana Nepomuckého, ve tvaru písmene L. Postavena spolu s kostelem mezi léty 1263 a 1340. Dochované gotické sklepy, barokní detaily interiérů a pavlače při dvorní straně. Na jižním průčelí zbytky fresek.

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.

Patrová farní budova na čtvercovém půdorysu s přilehlými hospodářskými budovami ve tvaru "L". Stojí u silnice procházející vesnicí a její nynější podoba pochází z let 1873-1876. Je zachycena už na mapě stabilního katastru v roce 1826. Vytipována k případnému prohlášení kulturní památkou.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Barokní budova osické fary z poloviny 18. stol. je od r. 1958 kulturní památkou. V někdejší jídelně je umístěn Památník Františka Škroupa a jeho rodiny. Stojí naproti jeho rodné škole a kostelu se hřbitovem, na němž je udržován rodinný hrob. Návštěvu památníku umožňuje obecní úřad.

Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.