Výsledky hledání míst

Drobná zděná pilířová boží muka trojbokého tvaru. Bohatá dekorativní úprava. Zděná architektura štíhlého trojbokého hranolu se zkosenými rohy. Stříška jehlancová. Ve výklencích obrazy svatých. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.

Cihlová boží muka pocházejí z konce 18. nebo z 19. století. Postupem času zchátrala a hrozilo jejich zřícení, roku 2011 byla obnovena.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.

Pozdně barokní žulová sloupková boží muka z roku 1774 tvarově odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Dřík je mírně soudkovitý, lucerna je zakončena stříškou v podobě komolého jehlanu. Na něm byla původně kamenná koule s dvouramenným kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Jednoduchá zděná hranolová boží muka na mohutném čtvercovém soklu. U ohradní zdi nedaleko silnice na okraji vesnice směrem na Libějovice. Neznámého stáří - nedatovaná.

Dvoudílná hranolová boží muka při východním okraji vesnice na úpatí terénního předělu u komunikace, která vede ke kostelu sv. Jana Křtitele. Datovaná do 19. století. Před nimi stával ještě nedávno umělecky zdobený kříž na kamenném podstavci, nyní je zde jen podstavec. Památkově chráněná.

Boží muka tvořená štíhlým toskanským sloupem s kaplicí (novodobá) a křížkem na plochém kruhovém podstavci. Na severním okraji u odbočky z hlavní silnice do vsi Mohuřice. Vznik r. 1661 - neověřeno. Památkově chráněná.

Zděná hranolová boží muka byla postavena zřejmě v 18. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je již na I. vojenském mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Nízká žulová boží muka z roku 1828, doplněna o novodobý reliéfní obrázek sv. Markéty. Tato Boží muka na mírném návrší nad Borovany, u silnice na Růžov jsou památkově chráněná.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.