Výsledky hledání míst

Replika zděných pilířových božích muk z r. 1805, která byla úmyslně zničena v roce 1956 a obnovena v roce 2005. Jejich vznik se dle pověsti váže k francouzskému vojákovi, který v sousedním domě podlehl zraněním z bitvy u Slavkova. Sochu Panny Marie ve výklenku darovala rodina Šmerdova z Křenovic.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Drobná sakrální památka. Stojí v polích. Není doloženo, kdo a kdy tato boží muka postavil. Odhaduje se na přelom 18. a 19. stol. Základna je čtvercový sokl z opracovaných žulových kvádrů. Samotné tělo vyzděno z cihel. Tradiční ukázka jihočeské lidové sakrální architektury. V minulých letech prošla památka opravou.

Asi 100 metrů od kostela v Plumlově stojí boží muka. Vznikla patrně v polovině 18. století.

Boží muka vysoké úrovně z konce 17. století jsou obdobného architektonického výrazu jako boží muka v nedalekém Drahlově.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.

Žulová boží muka z první třetiny 18. století. Hranolový dřík vyrůstá z mírně rozšířeného soklu a nese čtyřbokou kaplici s mělkými nikami, se stříškou s koulí a křížem na vrcholu. Jsou typickým příkladem drobné barokní sakrální architektury na Jihlavsku a od ledna 1973 jsou památkově chráněna.

Barokní boží muka sloupovitého typu s čtyřbokou kapličkou se železným křížkem pocházejí z poloviny 18. století (na soklu těžko čitelný nápis 1748). V mělkých nikách kapličky na všech čtyřech stranách svaté obrázky. Památkově chráněná.

Pozdně gotická žulová boží muka z doby kolem roku 1500.

Kamenná pozdně gotická boží muka z roku 1579 stojí v Nádražní ulici, při jedné z historických přístupových cest do města. Na čtverhranném dříku je plastický (vinařský) znak. V jejich okolí bývalo pohřebiště při morových epidemiích. Rovněž je v jejich okolí doložen dobytčí trh.

Barokní zděná trojboká boží muka z druhé poloviny 18. století. Patří k typu pilířkových božích muk s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. V kaplici, která je netypicky vyšší než dřík, jsou hrotitě zaklenuté niky s plastikami světců. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Robustní kamenná gotizující pilířková boží muka z 16. nebo 17. století. Stojí severně od obce při silnici do Meziříčí. Dřík mají ve spodní části čtyřboký, výše okosený do osmibokého. Kaplice je nezvykle tvarovaná, masivní, s hlubokou, trojúhelníkovitě zakončenou nikou. Nejsou památkově chráněná.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Žulová pilířová boží muka údajně z 18. století, dle datace na kaplici ale z 17. století. Kaplice opatřena mělkými, dnes prázdnými nikami. Původně stávala u silnice z Kaplice do Malont. Dlouho byla považována za ztracená, dnes stojí na rozcestí v intravilánu Kuří. Boží muka jsou památkově chráněná.