Výsledky hledání míst

Zděná pilířková boží muka, na rozcestí, na mírně vyvýšeném místě. Silně šikmý podstavec nese štíhlý hranolový dřík, nad římsou je kaplička se čtyřmi zasklenými segmentovými nikami (v nich drobné novodobé sošky). Vrcholí dvouramenným jetelovým křížkem. Z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Zděná boží muka neznámého stáří (nejsou sice datována ale podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Lčovice s obcí Zlešovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným dvouramenným křížem.

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Boží muka - drobná, nově opravená památka stojící na rozcestí při obci Ostrov u Machochy.

Boží muka stojí nad vesnicí při zaniklé poutní cestě do Dobré Vody. Na soklu datována do roku 18?9. Jsou tvořena okoseným hranolovým dříkem na čtvercovém podstavci a na výšku obdélnou kaplicí, ukončenou štítkem s postranními volutkami; na vrcholu štítku je kamenná koule se železným křížkem.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.

Zděná omítnutá sloupková stavba, jež stojí na rozcestí. Sestává se ze 3 částí: patky (soklu), jen mírně zúžené nejdelší střední části (dříku) a nejširší vrcholové části (hlavice) s obdélnými nikami na všech stranách s malbami světců. Krytá stanovou stříškou s taškami a s vysokým kovaným křížkem.

Žulová boží muka dle špatně čitelné datace z roku 1653 s nezvykle nízkým osmibokým dříkem. Přímo na dříku stojí masivní kaplice s velmi mělkými nikami, dole neuzavřenými, zakončenými trojúhelníkovými štítky. Na vrcholu má nízký kamenný štítek, zdobený ornamenty. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Památkově chráněná sloupková zděná boží muka ne zcela obvyklého tvaru, pravděpodobně z 18. či 19. století. Představují sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Zdobena jsou soškou Panny Marie. Mělké výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří (snad z 18. nebo 19. století) mají hranolový podstavec, dřík ve tvaru bachraténého toskánského sloupu s čtyřbokou (pravděpodobně mladší opravenou) kaplicí. Jsou postavena severně od středu Žumberka v části Chudějov. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová, pozdně barokní pilířková boží muka z roku 1800 při bývalé kupecké stezce západně od Kosova. Jejich podoba odpovídá obvyklému ztvárnění barokních památek tohoto typu na Vysočině. Mají nízký podstavec, hranolový dřík, lucerna má mělkou niku, dnes prázdnou, a stanovou stříšku s koulí a křížem.

Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.