Výsledky hledání míst

Hospodářský dvůr vybudovaný v tradičním chebském stylu v roce 1922. Odkoupen obcí a opraven v letech 2005–2006, nyní Centrum tradičních řemesel.

Tvrz se poprvé uvádí r. 1466. R. 1665 již zámek, majetkem hradeckého biskupství , r. 1674 jej koupil svatojiřský klášter. Od r. 1790 řada majitelů. Zámek je jednoduchá čtyřkřídlá patrová budova.

Novobarokní budova z let 1897–99 (arch. Adolf Lang) nahradila původní divadlo z roku 1790. Kromě vlastního divadelního sálu zahrnuje řadu dalších doprovodných prostor. Slovensky se zde hraje od roku 1945. Velká rekonstrukce proběhla 1988–1994.

Stáje založili v 18. století Hochbergové. Současný areál pochází z 90. let 19. století. Od r. 1935 byl hřebčín pod správou pruských úřadů a v r. 1941 jej zkonfiskovala Německá říše. Po skončení II. světové války začala obnova chovu.

Významné paleontologické naleziště, součást tzv. čelechovického devonu, výskyt několika druhů trilobitů. V minulosti zde působil i Joachim Barrande.

Na místě dnešní budovy původně patrový dům čtvercového půdorysu, sloužil do r. 1877 jako městská radnice. V roce 1887 zvýšen o druhé poschodí a přistavěna hodinová věž. Současná podoba z doby okolo roku 1910. Později zde umístěn Městský archiv a od r. 2002 Státní okresní archiv.

Celodřevěná, 8 m vysoká rozhledna z r. 2001, při cyklostezce Střední Morava č. 5084, s dalekým výhledem na Chřiby, Drahanskou vrchovinu a Vyškovsko.

Na vrcholu Lysé hory nyní stojí turistická chata Emil Zátopek-Maraton z r. 2016 s přidruženými chatami Desítka (Kameňák) z r. 1933 a Pětka (Lyžařská chata) a Bezručova chata z r. 2015. Kromě chat se tu nachází meteorologická stanice z r. 1954 a televizní vysílač z r. 1980 se stožárem o výšce 78 m.

Barokně klasicistní budova na místě provizorního dřevěného divadla. Postavena v letech 1781–1783 dle plánů dvorního architekta Antonína Haffeneckera, v letech 1858–9 přestavěna a rozšířena 1882–83.

Barokní zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy ve dvoře, který původně patřil cisteriáckému řádu, za hraběte Caesara Neuhause, asi v 17. stol. Na přelomu 18. a 19. stol. jej nechali empírově přestavět Pinové z Friedenthalu.

Barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze z konce 16. stol. za jejíhož stavitele je pokládán Petr Boubínský. Kilometr východně od obce se dochovalo ještě tvrziště, pozůstatek po nejstarším panském sídle.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Mohyla připomíná tragickou smrt politika a legionáře Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919. Nechal ji postavit Sokol Mnichovice, slavnostní odhalení proběhlo 29. června 1919. Za nacistické okupace unikla mohyla pozornosti německých úřadů. Jedná se o první pomník M. R. Štefánikovi v Česku.

Barokní kovárna Josefa Steidlera, v jejímž sousedství později vznikl Steidlerův hostinec. Později upravena na empírový měšťanský dům.

Zájezdní hostinec vybudovaný r. 1824 Josefem Steidlerem. R. 1877 komplex přeměněn na klášter voršilek. Od r. 1919 sídlo podnikatele Z. Böhma. Od r. 1962 je v objektu Muzeum Boženy Němcové a od r. 1990 také Textilní muzeum.