Výsledky hledání míst

Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.

Městský park založen r. 1875. V něm hudební pavilón a několik pomníků. Pomník věnovaný středověkému básníkovi a pěvci Waltherovi von der Vogelweide odhalen r. 1931 k 700. výročí úmrtí básníka. Jedna z největších postav německého minnesangu.

Pomník z r. 1911, znovu instalovaný o 80 let později, připomíná německého středověkého básníka, který se podle některých spíše romantických teorií narodil v Duchcově. Autorem sochy básníka sedícího na kameni ve stínu stromu je vídeňský J. Scholze.

Mozartova socha, chystaná pro pražské Stavovské divadlo, byla roku 1920 postavena na podstavec, uvolněný před teplickou radnicí odstraněním pomníku Josefa II. Zde stála do roku 1945, poté přemístěna na nádvoří místního zámku, později na dvůr technických služeb. Od léta 1988 stojí na dnešním místě.

Pomník připomíná zastřelení tří celníků nacisty v noci 22/23.9. 1938

Památník pod terasou kaple Zvěstování Panny Marie je věnován srbskému důstojníkovi, který zde padl za sedmileté války v roce 1758.

Nejkratší železniční trať dlouhá 4090 mm s klasickým rozchodem 1435 mm. Vybudována byla léta páně 2007 jako upomínka na nikdy nevystavěnou železniční trať spojující Litomyšl s Poličkou. V areálu u kapličky na Kněžství se nachází Pomník železniční tratě, koleje a stará lípa.

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Pomník zmizelým obcím, připomínající zmizelé obce a osady v okolí v padesátých letech 20. století. Odhalený v roce 2001. Pomník z hrubě otesaného kamene s mramorovou deskou, po obou stranách doplněný deskami s názvy obcí.

Památník věnovaný památce 1228 vojáků zraněných a padlých v bitvě u Slavkova v roce 1805, kteří prošli valašskomeziříčským vojenským lazaretem. Památník postaven v městském parku při řece Rožnovská Bečva v r. 1899.

Pompeje byly starověké město na jihovýchodním úpatí hory Vesuv, zničené r. 79 při erupci tohoto vulkánu. Trosky postupně objeveny v 18. a 19. století. Nyní archeologická lokalita asi 20 km jihovýchodně od Neapole zpřístupněná veřejnosti.

Most byl postaven r. 1345 na místě staršího mostu zničeného povodní. Most lemují krámky a nad nimi prochází Vasariova chodba, kterou nechal postavit Cosimo I. Jako jediný most ve Florencii nebyl za II. světové války zničen. Dne 4. listopadu 1966 most poškodila povodeň.

Původně tvrz ze 14. století, koncem 16. století za Vrchotických z Loutkova přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1638 v majetku jindřichohradeckých jezuitů, kteří jej přestavěli barokně. V 19. století pseudogotické úpravy. Dnes škola.

Vodní tvrz, prvně zmiňována r. 1354 v majetku Ondřeje z Popovic. Od r. 1488 v majetku Popovských z Bezejovic, kteří ji renesančně přestavěli. Majitelé tvrze se často střídali. R. 1797 koupena Jindřichem z Rottenhanu a upravena na tkalcovnu. Po r. 1989 vrácena v restituci, postupně je rekonstruována.

Popradské pleso je 380 m dlouhé a 248 m široké ledovcové jezero. Má rozlohu 6 880 ha a hloubku 17,6 m. Dříve bylo nazýváno také Rybí pleso. Poprvé je zmiňováno na počátku 17. století. Roku 1879 zde vznikla první horská chata.