Výsledky hledání míst

Pivovar z r. 1873, od r. 1887 majetek Františka Ferdinanda d'Este. Od konce I. světové války vlastnil pivovar stát. Dnes má formu akciové společnosti a stále vaří pivo.

Pivovar uzavírá na východě zámecký areál. Založen 1506, dnešní hlavní budova zámecké disposice z roku 1725. Úpravy na přelomu 19. a 20. století se nedotkly barokní podstaty stavby, dodnes se zde vaří pivo.

Pozdně renesanční stavba z r. 1629. Pivovar poničen za třicetileté války, vyhořel r. 1697. Výroba piva probíhala do počátku 20. století, později objekt přeměněn na byty a zkušebnu. Pivovarská činnost obnovena r. 2001.

Budova pivovarské lednice a chladírny je významná technická památka, důležitá urbanistická součást předzámčí z 2. pol. 19. stol. a také jediný pozůstatek pivovaru založeného před r. 1546. Na fasádě je umístěn erb a datace 1883 a 1889.

Město Plzeň je světově proslulé výrobou piva. Pivovarské muzeum, které mapuje historii této výroby a vývoj technologie, se nachází ve Veleslavínově ulici nedaleko Náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje.

Plachý mlýn, původně Chudenský, je zmiňován v četných středověkých zápisech. Prvotní záznam pochází z r. 1315, kdy byl dán do zástavy Fridušovi z Linavy. Dnes po četných přestavbách slouží k bydlení.

Původní tvrz nejspíše z 2. poloviny 16. stol., postavená za Viléma ze Šternberka, byla za Martiniců počátkem 18. stol. barokně přestavěna na zámek. Dnes dvoukřídlá, jednoposchoďová budova s mansardovou střechou, ve které jsou byty.

Plassenburg poprvé zmíněn roku 1135. Od roku 1340 v majetku některé větve Hohenzollernů. Přestavěn na pevnost. Za Napoleona opevnění strženo. Po druhé svět. válce ubytovna uprchlíků a odsunutých Němců. Nyní zde několik muzeí.

Autorem plastiky je Vratislav Karel Novák. Jedná se o českého sochaře, šperkaře a vysokoškolského pedagoga. Průkopník kinetické plastiky. V roce 1983 navrhl a realizoval kovovou plastiku, určenou pro Telekomunikační ústřednu v České Lípě.

Plastika lokomotivy Planian připomíná příjezd prvního parního stroje do Kralup. Autorem plastiky je výtvarník Martin Frind. Plastika připomíná jednu z nejdůležitějších událostí města. Lokomotiva přijela do Kralup r. 1849. Symbolicky tím způsobila přerod malé obce na průmyslové město.

Kamenná barokní plastika Panny Marie Frýdecké je z r.1867. Z kamenného kvádru 0,5m vysokého vystupuje asi 2m vysoký antický sloup, na němž na půlměsíci stojí kamenná Panna Marie (Frýdecká) s dítětem, oba s korunkou. Vše provedeno podle originálu uloženého ve frýdecké basilice.

Sloupová pískovcová plastika Panny Marie z r. 1861 v sedle pod Bílou horou nad Štramberkem. Ukázka krásného začlenění církevní architektury do kulturní krajiny. Spolu se vzrostlou lípou bývala a dodnes slouží jako místo odpočinku.

Patron obce svatý Prokop má v Dlouhé Třebové dvě sochy. Světce s berlou ukoval umělecký kovář František Bečka. Socha měří přes 2 metry. Je kovaná a svařovaná a její podoba se vyznačuje měděnou patinou. Světec je zobrazen jako poustevník s berlou, ke které je obojkem připoután ďábel v podobě draka.

Autor sochy Jakub Obrovský. Sochu vytvořil roku 1929. Plastika Ztracený ráj nebo též Vyhnání z Edenu či Vyhnání z ráje. Socha načas přenesena do Národní galerie, město Poděbrady ji získalo zpět a umístilo ji v lázeňském parku.

Památný strom platan javorolistý se nachází na vstupní straně do Janova hradu v lednickém zámeckém parku.