Výsledky hledání míst

Boží muka z konce 18. století při křižovatce silnic na Alojzov, Křenůvky, Prostějovičky a Krumsín. Pro kraj typický hranolový sloup s výklenky pro svaté obrázky a obětiny je zakončen stříškou z pálené krytiny, završený křížkem.

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Boží muka stojí na pravém okraji parkoviště u hřbitova. Kdy byla postavena, nezjištěno. Jsou zděná omítaná hranolová na čtvercovém soklu. Na všech stranách je v dolní části vysoká, na výšku obdélná půlkruhově zakončená nika, v horní části obdobná, ale menší. Krytá jsou zděnou helmicí s křížem.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Pilířová boží muka z pískovce vysoké 3 m. V horní části s deskou na hlavici sloupu. Na ní osazena kaplice. V orámovaných plochách kaplice reliéfy. Boží muka jedna z nejstarších v regionu. Památkově chráněno od r. 1964.

Drahlovská boží muka jsou drobnou lidovou stavbou vysoké úrovně z r. 1694. Kulturní památka ČR.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Pilířová boží muka stojící v polích u silnice na rozcestí směrem na Strachovice. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Gotická žulová sloupková boží muka na návsi. Ve výklenku bývala barokní soška sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století; nyní je zde soudobá (?) soška světce. Boží muka z konce 15. století (datována 1492). Památkově chráněná.

Sloupková zděná boží muka, pravděpodobně z 19. století. Muka, představující sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus, jsou v současnosti bez jakékoliv ozdoby, výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné. Muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

První písemná zmínka o obci z r. 1271. Tehdy zde vznikl kostel. Boží muka jsou starší než nový hřbitov. Zaznačeny na mapě z druhé pol. devatenáctého stol. Boží muka prošla renovací. Staticky zajištěna, nově nabílena.

Pozdně gotická boží muka, součást souboru prací související s produkcí rožmberské kamenické huti. Na kaplici 4 datace - 1508, 1633, 1718 a 1925. Na čtyřbokém podstavci je umístěn osmihranný dřík a na něm kaplice se 4 štítky; na vrcholu železný křížek. Pův. obrázky se nedochovaly, nahrazeny novými.

Žulová boží muka dle špatně čitelné datace z roku 1653 s nezvykle nízkým osmibokým dříkem. Přímo na dříku stojí masivní kaplice s velmi mělkými nikami, dole neuzavřenými, zakončenými trojúhelníkovými štítky. Na vrcholu má nízký kamenný štítek, zdobený ornamenty. Boží muka nejsou památkově chráněná.