Výsledky hledání míst

Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.

Zaniklý hrad z poloviny 13. století vystavěný řádem německých rytířů. Roku 1325 po převzetí Růtem z Turgova hrad zpustl a brzy zanikl.

Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.

Zřícenina zámečku, který nechal postavit v l. 1637–1650 hrabě Per Brahe pro svou manželku Kristinu Katarinu Stenbock. Ta bohužel r. 1650 zemřela a zámek sloužil pouze pro ubytování hostů. Po smrti Pera Brahe r. 1680 byl Brahehus opuštěn a krátce nato připadl ke královskému majetku. R. 1708 vyhořel.

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Brána do muslimského královského města Alhambry, dokončená v červnu 1348. Po dobytí Granady v lednu 1492 před ní byla sloužena první katolická mše. Jedna ze čtyř vstupních bran města. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Městská brána z pol. 15. stol. Patrně v ní sídlil tholsel, daňový a celní úřad, po kterém je pojmenovaná. Vedle průjezdu byla v 18. století šatlava. Původně dvoupatrová branská věž snížena v 19. stol. o jedno patro a upravena do dnešní podoby. R. 1834 v ní zasedala městská rada.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Brána úsměvů je jediná z dochovaných městských bran. Postavena v letech 1503 až 1522. V roce 1671 v ní karmelitáni vybudovali kapli Svaté Panny Marie. Brána úsvitu se stala poutním místem. Obraz P. Marie je jedním ze symbolů města. V roce 1993 navštívil kapli papež Jan Pavel II.

Muslimská brána do bývalé civilní části královského města Alhambry. Postavena pravděpodobně v době vlády Mohammeda II. (1273-1302). Od roku 1556 u ní byla tržnice s nezdaněným vínem, odtud její jméno. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Zřícenina hradu ze 13. st. Původně sloužil jako pevnost, v 17. st. jako vězení pro protestanské kněze. Koncem 17. st. vyhořel a od 18. st. se uvádí jako pustý.

Hrobka rodiny Brandisových, posledních předválečných majitelů zámku Řitka, ukryta v lese nad obcí. Jsou zde pohřbeni 4 členové hraběcí rodiny, další jsou pochováni na starém hřbitově u kostela v Lišnici.