Výsledky hledání míst

Klasicistní pomník v podobě sochy anděla a symbolické urny na hranolovém podstavci nechala u studánky Boží voda v bývalé loučeňské oboře na paměť svého manžela, knížete Karla Boromea von Fürstenberg, postavit po jeho smrti v bitvě u Stockachu 25. 3. 1799 Marie Elisa von Thurn und Taxis.

Pomník polního myslivce u Vysokova vznikl roku 1906 u příležitosti 40. výročí prusko-rakouské bitvy u Náchoda. Je památkově chráněným dílem Quido Kociana.

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Unikátní pomník vynikajícímu českému fyzikovi Václavu Dolejškovi (1895-1945) je dílem výtvarníka a technika Františka Svátka. Byl odhalen v r. 2019 v areálu ústavů ČAV na rozhraní Libně a Kobylis.

Pískovcový pomník husitského vojevůdce z roku 1910. Jeho autorem je sochař Karel Opatrný.

Pomník pruského krále Bedřicha Viléma III. z roku 1841 od A. Nobileho v Teplicích na Letné. Zanikl po pádu c. a k. monarchie.

Pomník dvěma pruským granátníkům z 2. gardového granátnického pluku, Louisi Knuthovi a Viktoru Poepkemu, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Je možné, že pod pomníkem je kromě uvedených dvou granátníků pohřbeno více padlých, tedy že označuje hromadný hrob pruských vojáků.

Pomnik psa Dżoka stojí na Bulváru Czerwieńském na levém břehu Visly, nedaleko Wawelu a Mostu Grunwaldzkiego. Autorem bronzové plastiky je významný krakovský sochař Bronisław Chromy (1925–2017), který je mimo jiné autorem známého krakovského draka. Památník byl slavnostně odhalen 26. května 2001.

Pomník rakouského VI. armádního sboru na místě prudkých srážek v první fázi bitvy u Náchoda dne 27. června 1866. Pomník odhalen již 1. června 1868 díky důstojnickému sboru rakouského 4. pěšího pluku.

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

Pomník představuje dělostřelce nad rozbitým dělem a padlým spolubojovníkem. Je věnován příslušníkům c. k. 10. armádního sboru, padlým v bitvě u Trutnova 27. června 1866. Pomník nechal vytvořit místní spolek k údržbě válečných pomníků v roce 1907. Autorem je trutnovský sochař Josef Zeipelt.

Pomník třem rakouským vojákům ze 16. praporu polních myslivců, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Údajně se jedná o jeden z posledních dřevěných pomníčků, které označovaly vojenské hroby ze střetů v roce 1866 bezprostředně po válce.

Pískovcový pomník s křížem z r. 1895 na hrobě tří neznámých rakouských vojáků, padlých 28. 6. 1866 v bitvě u Rubínovic. Na pomníku je německý nápis „Hier ruhen 3 österreichische Soldaten, gefallen durch Kugeln tapferer Feinde am 28. Juni 1866". Netypický kříž je zdoben motivy popínajícího se máku.