Výsledky hledání míst

Zříceniny hradu, stojícího na místě osídleném od doby bronzové (bohaté nálezy). Hrad byl postaven ve 12. stol. jako sídlo královských županů Zvolenského komitátu. Poč. 13. stol. byl hrad opevněn. Na přelomu 13. - 14. stol. proběhla gotická staveb. etapa. V 16. stol. byla postavena věž Vartovka.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Hrad byl vystavěn buď zeměpánem nebo biskupem, sloužil jako protiváha sousednímu hradu Rychleby. Dochoval se pahorek jádra, zbytky předhradí a příkopu.

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Hradiště v druidských dobách plnilo psychotronickou funkci k očistě krajiny. 0,3 km východně od obce, v lesíku na ostrohu "Na Hájích". Osada je prvně písemně doložena kolem r. 1400.

Zbytek původního koryta řeky Bíliny se nachází nedaleko mosteckého železničního nádraží. Tok říčky byl přeložen spolu s dopravními komunikacemi a inženýrskými sítěmi v 70. letech 20. století při bourání starého města Mostu.

Komplexu staroegyptských monumentů dominují tři pyramidové komplexy a Velká sfinga. Pyramidy v Gíze jsou řazeny mezi Sedm divů světa, jediné, které se dochovaly do současnosti. Na seznamu světového dědictví UNESCO. Východně stojí Velká sfinga. Nyní v okolí pyramid velké turistické tržiště.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Anglonormanský invazní hrad založil kolem r. 1280 Tomáš z Clare. Čtvercový francouzský kastel s rohovými věžemi. Irové jej r. 1285 dobyli a vypálili, od té doby pustý. V 15. stol. byl na jeho místě postaven františkánský klášter. Dnes skromné zbytky hradu.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.