Výsledky hledání míst

Návesní kaple v Komárově vznikla v průběhu 19. století. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Návesní kaple v Záluží pochází patrně z konce 18. století. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka a od r. 1995 je součástí vesnické památkové rezervace.

Kaple umístěná v trianglu cest - urbanistická dominanta návsi. Barokní stavba s valbovou střechou a se zvoničkou na jejím hřebeni. Na průčelní straně s valeně zaklenutým výklenkem (nikou) s vrátky a s plastikou Panny Marie ve štítu. V bohatě vyzdobeném interiéru socha Ecce homo. Památkově chráněná.

Návesní kaple snad z konce 18. století, empírově přestavena v 1. polovině 19. století. Po roce 1945 přestala být využívána a chátrala. Počátkem 80. let v havarijním stavu a hrozila jí demolice. Opravena počátkem 21. století. Ukázka stylově čisté stavby včetně neobvyklé kamenné edikuly před vchodem.

Návesní kaple z přelomu 18. a 19. století, v roce 1916 její úprava či oprava (štukový rámeček nad vchodem). Obdélná síňová stavba zakončená štítem se zvoničkou a sedlovou střechou. Mimořádně působivá štuková výzdoba průčelí. Interiér s nevýznamným zařízením. Památkově chráněná od 22. 2. 2002.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Barokní návesní kaple z roku 1704. První ze souboru tří památkově chráněných výklenkových kaplí v katastru obce. Zděná omítaná hranolová kaple na obdélném půdorysu se segmentově ukončeným štítem. V průčelí půlkruhově zakončený výklenek se železnou mříží a nástěnnou freskou Korunování Panny Marie.

Trojkřídlý klasicistní zámek s parkem z poloviny 19. století vybudován rodinou Mannerů. Po r. 1945 zbouráno jedno křídlo a zámek přestavěn na byty.

Výrazný terénní reliéf zaniklého hrádku na ostrohu nad levým břehem Olše. Archeologické nálezy datují existenci hrádku do období poloviny 13. století až 15. století.

Hrad vznikl zřejmě již koncem 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1455 jako majetek vdovy Machny z Nové vsi. Hrad asi koncem 15. století vyhořel. R. 1538 se uvádí již jako pustý. Dochovány terénní zbytky, valy, příkopy, záseky a drážky ve skále.

Pozoruhodný rybník o rozloze asi 0,94 ha na kopci, který je napájen pouze spodními prameny. Nemá přítok ani odtok.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.