Výsledky hledání míst

První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. k ochraně hranic. V r. 1392 hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Později patřil s krátkými přestávkami Četrycům. Byl několikrát neúspěšně obléhán. Vyhořel po zásahu bleskem r. 1581.

Zříceniny rozsáhlého královského hradu přestavěného na zámek. Založen snad králem Kazimírem ve 14. století, mnohokrát zpustošen požáry či povodní a znovu opraven, definitivní zánik roku 1945 při explozi německého muničního skladu.

Zaniklý hrad. Město zal. Přemysl Otakar II. v 70 letech 13. stol. Hrad pravd. součástí města od počátku. Přestavby v 1. pol. 16. stol. a po požáru r. 1686. Koncem 18. stol. přestavěn na pivovar. R. 1915 musel ustoupit dnešní budově soudu.

Klasicistní obecní kaple o rozměrech 3,25 x 3,4 m. Postavena kolem roku 1800, poprvé zachycena na mapě stabilního katastru z r. 1839. Po odsunu původního německého obyvatelstva po roce 1945 zchátrala. V současné době zbylo jen poškozené obvodové zdivo, uvnitř s propadlým stropem a střechou.

Kamenná obecní kaple neznámého zasvěcení ze druhé poloviny 18. století stála na zaniklé návsi. Měla rozměry 2,4 x 2,3 metru, rovný závěr a šindelovou valbovou střechu. Po 2. sv. válce chátrala a někdy kolem roku 1968 byla zbořena. Dochovalo se obvodové zdivo zasypané sutinami a zarostlé nálety.

Litinový kříž na žulovém podstavci, zvaný obecní, byl vztyčen někdy mezi léty 1840 a 1880 při cestě mezi vsí a kaplí sv. Rodiny. Poprvé jej zachycuje mapa III. vojenského mapování z roku 1880. Kříž není památkově chráněn, nicméně s nedalekou kaplí tvoří jednu z dominant vesnice.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

V centru obce v parku byl r. 1935 navrtán pramen. Ve studni rozborem zjištěna voda výborné kvality. Voda vychází na povrch s artézským přetlakem. V letech 1995-1996 při úpravě náměstí pramen opraven. Je volně přístupný, voda vyvedena do výtoku v pavilónku. Nepatrným sirovodíkovým pachem a složením voda podobná poděbradským pramenům.

Podzemní část kopané studny hluboké 26,5 m, zakrytá betonovým krytem. Zřízena roku 1695 nákladem majitele chlumeckého panství Jana Františka Kolovrata Krakovského a opatřena rumpálem, krytým dřevěným studničním stavením. Ten byl přenesen roku 1977 do Souboru lidové architektury v Zubrnicích.

Vzácně dochovaná studna s čerpadlem, poháněným otáčením velkého kola, dotváří spolu s dvouřadou alejí lip obraz ulicové návsi nevelké vsi. Zařízení pravděpodobně z I. poloviny 20. století je osazeno na starší kamennou obrubu, snad druhotně použitou.

Pozůstatky vodní tvrze v Obědovicích možná už z 12. století, ačkoliv písemně zmíněna mnohem později. První doslovná zmínka o ní je až z roku 1545, zaniká v průběhu třicetileté války a druhá místní tvrz nejpozději koncem 17. století.

Pískovcový klasicistní obelisk z roku 1806 jako zcela netypické sochařské dílo nechal postavit Anton Knittel. Původně byl obklopen čtyřmi sochami čtyř ročních období. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel zbudován v l. 1927-1928. Sloužil německé evangelické církvi. Vybaven vynikajícími varhanami. Po odsunu Němců převzala kostel Církev československá husitská. Bohoslužby každou neděli. Také pravidelné kulturní akce. Vynikající akustika. Kulturní památka od r. 2020.