Výsledky hledání míst

Žulová barokní boží muka z roku 1772 připomínají hladomor v roce 1771. Mají válcový sloupek na hranolovém podstavci, na hlavici stojí kaplice zakončená nástavcem ve tvaru komolého jehlanu a kamennou koulí s kovaným křížem. Památkově chráněna od roku 1958. Renovována na počátku 21. století.

Žulová barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století v podobě typické pro tuto část Vysočiny. Mají hranolový sokl zdobený rytými rámy, nezdobený sloupek a jsou zakončena masivní hlavicí, kaplicí členěnou mělkými nikami a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Mohutná zděná hranolová boží muka na rozcestí v dřívější obci Biskupství (původně Biskupstwo) vznikla nejdříve kolem poloviny 19. století.

Žulová barokní boží muka z 17. či 18. století. Mají netypické zpracování – sokl je hranolový a oproti kaplici je výrazně velký, dřík je oktogonální, krychlová kaplice je oproti jiným částem netypicky malá, je bez výklenku, zdobená pouze rytými rámy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Boží muka stojí na pravém okraji parkoviště u hřbitova. Kdy byla postavena, nezjištěno. Jsou zděná omítaná hranolová na čtvercovém soklu. Na všech stranách je v dolní části vysoká, na výšku obdélná půlkruhově zakončená nika, v horní části obdobná, ale menší. Krytá jsou zděnou helmicí s křížem.

Zděná hranolová boží muka na severním okraji obce za zámkem. Na širším čtvercovém podstavci s kamenným soklem, v horní části mohutná kaplice s průčelní hlubokou nikou; v ní křížek a soška. Krytá sedlovou stříškou. Datace nezjištěna (na soklu letopočet 1998 - rekonstrukce nebo nově postavena?)

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.

Barokní zděná boží muka byla postavena r. 1702. I když se jedná o typově charakteristickou barokní stavbu z počátku 18. století, svým ztvárněním je ojedinělá. Od r. 1958 je stavba památkově chráněna.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.