Výsledky hledání míst

Pozoruhodný rybník o rozloze asi 0,94 ha na kopci, který je napájen pouze spodními prameny. Nemá přítok ani odtok.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.

Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.

Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.

Zříc. hrad, osídl. dle arch. nálezů od 13.stol. Uv. r.1408 jako predikát Oldřicha z Házmburka a Nedam. Hrad byl pravd. sídlem jednoho z král. manů, později předsunuté opevnění hradu Kokořína. Poč. 20.stol. stav. upraven majitelem Kokořína J. Špačkem.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky otevřená v r. 2009. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny s celkovou výškou cca 26 m. Z rozhledny je kruhový výhled do širokého okolí. U rozhledny je odpočívadlo s parkovištěm přístupným silnicí z Boleradic.

Lužní les s převládajícími duby, habry a olšinami. Poč.19. st. upraven Valdštejny-Vartenberky a vyzdoben pavilóny. Výletní místo zpustlo v 2. pol. 19. stol. Zůstala kaplička sv. Ant. Paduánského s pramenem. R. 1949 vyhlášena přírodní rezervace, v r. 1983 zbudována naučná stezka.

Klasicistní kamenný viadukt, druhý nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze, z l. 1846–49. Dílo Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. S délkou 1110 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem Evropy.

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.

Tzv. nejmenší pražská rozhledna z r. 2014 je součástí geologické zahrady v Dolních Počernicích. Nejde o klasickou rozhlednu v podobě věže, nýbrž jen o kamennou vyhlídkovou plošinu přístupnou po sedmi schodech.

Hraniční kámen označuje nejsevernější bod Rakouska, vlastní hranice však prochází středem toku Červeného potoka.

Nedokončený, ve skále vylámaný čelní příkop v nejsevernějším bodě Hadriánovy zdi byl nejsevernějším ustáleným bodem Římské říše, nepočítaje krátce využitý Antoninův val. Hadriánova zeď postavena kolem r. 122, opuštěna zač. 5. stol. Od r. 1987 památka UNESCO.