Výsledky hledání míst

Kžížová cesta z 19. století vede kolem martínkovského hřbitova. Většina zastavení je poškozena, dochovalo se jen několik málo vyobrazení na plechových tabulkách.

Zbytky křížové cesty z r. 1850, začínající u kaple sv. Anny na horním konci Martínkovic.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.

Křížová cesta v Království byla vybudována na Kamenném vrchu v roce 1859 podle vzoru křížové cesty ve Šluknově, která je o sto let starší. V roce 1909 byla doplněna o kapli Bičování Krista. Areál byl rekonstruován po roce 2010 a od roku 2014 je kulturní památkou.

Novodobá křížová cesta mezi vinicemi nad Starovičkami byla vybudována v listopadu 2025 jako vzpomínka na rodáka Václava Drbolu, který byl roku 1951 popraven po zinscenovaném politickém procesu v rámci komunistického tažení proti církvi.

Křížovou cestu založil v r. 1855 Ambrož Hille. Tvořilo ji 13 zastavení, později doplněných dvěma kaplemi. Zchátralá křížová cesta na Křížovém vrchu byla obnovena v letech 1997-2000, avšak bez obou kaplí, po nichž zůstaly jen zbytky zdiva. Památkově nechráněno.

Jižně nad vesnicí v blízkosti silnice mezi Chocerady a Vodslivy z roku 2010. Areál tvoří památník poděkování a podesta s křížem na začátku cesty, výklenková kaple, 14. zastavení, altán, studna a kříž mezi VIII. a IX. zastavením, další kříž u XIII. zastavení a rozhledna mezi XIII. a XIV. zastavením.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Poutní místo z pol. 18. stol. Skládá se z výjevu Getsemanské zahrady, odtud stoupá schodiště s kaplemi, vrcholící kaplí Povýšení sv. Kříže. Pohledová osa končí kaplí Božího hrobu. Komplex zchátral po roce 1945, v posledních desetiletích probíhá důkladná obnova.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Opuštěný Křížovský lom severovýchodně od vrcholu Blaníku není sice chráněnou památkou, ale od r. 2018 je zpřístupněn ochranáři jako ukázka vzácné přírodní lokality. Jsou zde informační panely a ohniště s možností stanování.

Žulový kámen má rozměry 100 x 50 x 20 cm. Na přední straně má vystupující reliéfní maltézský kříž na žerdi vyrůstající z Golgoty. Zadní strana je hladká. Podle pověsti byl vztyčen na paměť dvou francouzských vojáků, kteří se na tomto místě vzájemně zabili v souboji o dívku kolem roku 1866.

Malá žulová deska s tlapatým křížem, s iniciálami I. E. a letopočtem 1696 je zazděna v průčelí domu čp. 123/5 v Slavatovské ulici. Její historie není známá, pravděpodobně označuje dokončení budovy a iniciály jsou iniciálami stavebníka. Kámen není památkově chráněný.

Na přední části žulového kamene je reliéf tlapatého kříže a dnes téměř neznatelný nápis „LP 1762 W TOMTO MISTE SESEL SWETA SK TELZE GOSEF RAMBOSEK“. Zadní strana je bez symbolů a nápisů. Kámen stával při zaniklé cestě do Dolní Vilímče a připomíná skon 67letého telčského měšťana Josefa Rambouska.

Drobný křížový kámen je zapuštěn do hráze Brázdova rybníka. Obloukem zakončená žulová deska je z přední strany ozdobena symbolem latinského kříže, jinak je bez ozdob. Pokud byl na kameni nápis, dnes není zřetelný. O kameni se nepodařilo v dostupné literatuře dohledat žádné informace.