Výsledky hledání míst

Jedna z nejnavštěvovanějších, asi nejznámějších a snad i nejkrásnějších vyhlídek v Českém Ráji. Otevírá pohled na Hruboskalsko, Kozákov, Trosky a zámek Hrubá Skála.

Na 300 schodů z nahrubo otesaného žulového kamene v prudkém kopci. Mariánské schody byly vybudovány osadníky pro snazší dostupnost údolí Bílé Desné.

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.

Sousoší Immaculaty se sv. Šebestiánem a sv. Rochem pochází z 1. poloviny 18. století. Všechny tři sochy jsou v životní velikosti, stojí na podstavci z pískovce a z cihel s erbovní kartuší města Mšeno. Sousoší patří od r. 1958 mezi chráněné památky ČR. Bylo opravováno r. 1853 a počátkem 21. století.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Původně barokní sloup s mariánskou sochou z let 1722–23 doplněný balustrádou se sochami andělů a svatých. Po opravách v letech 1856, 1908, 1949–51 a 1971–72 byla většina díla nahrazena v letech 1996–98 kopiemi z odlévaného kamene.

Votivní sloup z let 1724 – 1736, postaven obcí Hradčany jako poděkování za ukončení moru v l. 1713 – 1714. Autor projektu je neznámý, na sochařské výzdobě se podíleli F. M. Brokoff a F. I. Weiss.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.