Výsledky hledání míst

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.

Neobvykle řešená renesanční boží muka. Válcový pilíř s oblým vrcholem z lomového kamene, na vrcholu s kamennou kaplicí s reliéfem Ježíše Krista. Netypický příklad drobné lidové architektury datované do roku 1575. Památkově chráněná.

První písemná zmínka o obci z r. 1271. Tehdy zde vznikl kostel. Boží muka jsou starší než nový hřbitov. Zaznačeny na mapě z druhé pol. devatenáctého stol. Boží muka prošla renovací. Staticky zajištěna, nově nabílena.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří (snad z 18. nebo 19. století) mají hranolový podstavec, dřík ve tvaru bachraténého toskánského sloupu s čtyřbokou (pravděpodobně mladší opravenou) kaplicí. Jsou postavena severně od středu Žumberka v části Chudějov. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Kamenná sloupková boží muka při silnici Horní Stropnice - Benešov nad Černou. Na toskánském sloupku je umístěná čtyřboká kaplice s trojúhelnými štítky. Na jejích třech stranách mělké niky s moderními obrázky. Typ božích muk běžný od 17. století. Památkově chráněná.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.

Čtyřboká zděná hranolová boží muka na výrazném soklu čtvercového půdorysu snad z 18. století jsou v tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Žulová pilířková boží muka gotizujícího tvarosloví stojí na rozcestí v zaniklé osadě Jedlice. Okosený dřík je zakončen kaplicí, z čelní strany s goticky zaklenutou nikou. V ní je novodobý obrázek Korunování P. Marie. Na vrcholu má srostlé kamenné křížky, typické pro gotická boží muka této oblasti.

Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.

Žulová boží muka z roku 1662, s ocelovým, zdobně vytepaným křížem na vrcholu.