Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel sv. Mikuláše je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek Gentu. Postaven na poč. 13. stol., dokončen ve 14. stol. Cechy přistavěly kaple po stranách kostela. Centrální věž sloužila jako pozorovatelna. Vysoká je 76 m. Obnova kostela v letech 1912-1913 a 1939-1943 a od r. 1960 dodnes.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Zřícenina gotického kostela, dokončeného ve 14. st. a barokně přestavěného (závěr, přístavba věže) v 17. st. Jeho založení je připisováno pivoňskému klášteru. Dochována věž s osmibokou barokní nástavbou, zříceniny lodi a presbytář s got. portálkem.

Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.

Zaniklý pozdně románský kostel, jehož základy byly znovuobjeveny v letech 2002–2004 při archeologickém výzkumu.

Někdejší klášterní kostel a okolní areál se po sekularisaci a zničení za třicetileté války stal hlavním městským pohřebištěm. Dodnes funguje mimo jiné i jako lužickosrbská obdoba Slavína a hřbitov kapituly místního katolického biskupství.

Zaniklý kostel sv. Mikuláše na místě kaple vystavěné na konci 13. století. Za baroka bylo přistavěno západní průčelí se dvěma věžemi. V letech 1645–48 hospic kapucínů. Za Josefa II. zrušen a zbořen r. 1869 či 1870.

Barokní kostel vznikl r. 1717 přístavbou k věži pův. kostela, postaveného pravděp. v 11. – 12. stol. / zmiňovaného r. 1346. V 17. stol. byl pův. kostel až na gotickou věž stržen a r. 1717 přistavěn nový. V 50. l. 20. stol. provedena nadstavba věže. R. 2011 rekonstrukce. Malířská výzdoba od J. Úprky.

Kostel z přelomu 12. a 13. stol. na ostrožně v ohybu řeky Kremže. Stojí v předhradí zaniklého hradu Senftenberg II. V 1. pol. 16. stol. opevněn hradbou. V 18. stol. barokní přestavba interiéru. Fresky od Martina Johanna Schmidta. Kamenná lávka spojuje kostel s hradním kopcem.

Románsko-gotický kostel ze 13. století přestavěný barokně v 18. století v centru obce Deštná. Jediný kostel zasvěcený sv. Ottonovi v České republice.

Rotunda kruhového půdorysu s apsidou postavena asi v 10. století a mnohokráte přestavována. Z původního raně románského zdiva dochována jen malá část. První písemná zmínka z roku 1266. Rotunda je pravděpodobně nejstarší stavbou v západních Čechách.

Původní kostel podhradního městečka se poprvé připomíná roku 1444. Shořel 6. 11. 1831, nahradila ho klasicistní stavba, vysvěcená 3. 8. 1845. Po dalším požáru 16. 4. 1893 obnovena v kombinaci klasicismu, novobaroka a secese, svěcení 27. 9. 1896.

Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.