Výsledky hledání míst

Bílá barokní zděná hranolovitá boží muka, netradičně lemovaná těžkým železným řetězem na konci městečka Nedvědice s výhledem na hrad Pernštejn.

Žulová barokní boží muka z roku 1729 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Hranolový dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice, zakončená projmutým jehlancem a kamenu koulí. Památkově chráněna od roku 1958.

Boží muka na rozcestí za východním okrajem vesnice. Drobné kamenosochařské dílo z 18. století, jedno z mála božích muk v regionu. Složená ze soklu ve tvaru kvádru, na něm vztyčeného hranolového pilíře a vrcholící kaplicovým nástavcem s mělkými nikami; na vrcholu kaplice železný dvouramenný křížek.

Boží muka z 18. stol. stojí v poli jižně od vsi. Na soklu čtvercového půdorysu stojí toskánský sloup, Stavebním materiálem jsou cihly. Taková boží muka nejsou v regionu běžným typem. Tvoří malebný krajinotvorný prvek. Boží muka zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek r. 1965.

Nízká, ale poměrně masivní pozdně gotická žulová pilířová boží muka ze 16. století. Hodnotná, velmi kvalitní práce, ukázka lidového kamenictví. Zvláštností je zpracování kaplice korunované srostlicí křížků. Na současné místo přenesena z rozcestí ke Klažarům. Památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná, pravděpodobně pozdně gotická boží muka mají okosený hranolový dřík bez ozdob. Čtyřboká lucerna má hlubokou niku ve tvaru gotického oblouku, ve které je obrázek malovaný na plechu. Vrchol kaplice je tvořen sedlovými stříškami, zakončenými kovovým křížkem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Vrcholně barokní pilířová boží muka z r. 1705 jsou mistrovským umělecko-řemeslným dílem pravděpodobně z dílny louckého kláštera ve Znojmě. Kaplice je bohatě zdobena reliéfy světců. Původně stávala v hraničním pásmu jižně od Šatova, roku 1987 byla umístěna před kostel sv. Linharta v Havraníkách.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.

Žulová barokní boží muka z roku 1755. Dřík je hranolový s mírně vybranými rohy, zdobený stejně jako patka rytými rámy. Na římse je netypická čtyřboká kaplice zakončená půlkruhy. Kaplici zakončuje kamenná koule s torzem dvouramenného kovového křížku. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.

Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.

Boží muka pochází z r. 1780. Hranolový sokl božích muk s čelním segmentem. Půdorys trojboký. Nad kartuší plastický květinový ornament. Na nástavci vztyčena hranolová kaple. Na vrcholu kapličky bronzový křížek se sochou Krista. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Kamenná boží muka byla vytvořena roku 1758. Na čelní straně vysokého soklu jsou ryté rámy se symboly srdce a kříže, iniciály ICS a letopočet 1758. Čtyřboký dřík je zakončen výraznou krycí deskou, na které je hranolová kaplice, na vrcholu s koulí a kovovým křížem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Trojboká nedatovaná zděná boží muka snad z konce 18. stol. stojící u silnice do Dubu nad Moravou jsou prvně doložena na Indikační skice z roku 1838.