Výsledky hledání míst

Drobná zděná omítaná boží muka ve svahu u rozcestí nedaleko vsi. Z jaké doby pochází, nezjištěno; opravena v roce 2003. Hranolová na kamenném soklu, v horní zúžené části je kaplice s nikami na všech čtyřech stranách; v nikách (kromě zadní) malované obrázky; krytá valbovou stříškou s prejzy.

Prostá pilířková žulová boží muka u cesty mezi Novým Rychnovem a Čejkovem. Jejich stáří není doloženo, snad jsou z 17. či 18. stol. Na kamenném podstavci stojí polygonální dřík s jednoduchou hlavicí. Na vrcholu je fragment kovového dvouramenného kříže. Boží muka jsou památkově chráněna od r. 1958.

Raně barokní kamenná pilířková boží muka z roku 1685. Hranolový dřík je završen profilovanou římsou, na které je čtyřboká kaplice prolomená ze tří stran půlkruhově zaklenutými nikami. Na čtvrté straně je nápis: L.P. 1685/ TITO/ BOZI MVKA/ DAL POSTA/ WITI SSlMON/ STIEGNEK/ KE CTI A CH/ WALE BOZI.

Boží muka stojí nad vesnicí při zaniklé poutní cestě do Dobré Vody. Na soklu datována do roku 18?9. Jsou tvořena okoseným hranolovým dříkem na čtvercovém podstavci a na výšku obdélnou kaplicí, ukončenou štítkem s postranními volutkami; na vrcholu štítku je kamenná koule se železným křížkem.

Vrcholně barokní pilířová boží muka z r. 1705 jsou mistrovským umělecko-řemeslným dílem pravděpodobně z dílny louckého kláštera ve Znojmě. Kaplice je bohatě zdobena reliéfy světců. Původně stávala v hraničním pásmu jižně od Šatova, roku 1987 byla umístěna před kostel sv. Linharta v Havraníkách.

Drobná zděná a hrubě omítaná boží muka u polní cesty cca 1 km od obce Frymburk. Kdy byla postavena nezjištěno. Stojí uprostřed areálu ohraničeného kameny spolu s turistickým přístřeškem a informační tabulí.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.

Zděná trojboká sakrální stavba, spojovaná s Nejsvětější Trojicí, vznikla asi ve druhé polovině 18. nebo počátkem 19. století. První doklad pochází z mapy Císařského povinného otisku stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1834. Kolem r. 2014 byla stavba kompletně rekonstruována.

Muka stojí u polní cesty na severovýchodě vesnice. Raně barokní sloupková boží muka z maletínského pískovce s jetelovým křížem ve vrcholu zdobí reliéf kříže. Asi 2,5 m vysoký čtyřhranný sloup s vrcholovou kaplicí a jetelovým křížem na stříšce. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek r. 2007.

Mohutná žulová pozdně gotická boží muka ze 16. stol. bývají připisována rožmberské huti. Mohutný pilířek má průřez skoseného čtyřúhelníku, kaplice je tvořená několika deskami, jedna z desek v zadní části chybí, vrchol kaplice je značně zvětralý. Opravována r. 1863, památkově chráněná od r. 1958.

Boží muka na rozcestí za východním okrajem vesnice. Drobné kamenosochařské dílo z 18. století, jedno z mála božích muk v regionu. Složená ze soklu ve tvaru kvádru, na něm vztyčeného hranolového pilíře a vrcholící kaplicovým nástavcem s mělkými nikami; na vrcholu kaplice železný dvouramenný křížek.

Památkově chráněná barokní boží muka z místního červeného pískovce byla vytvořena v první polovině 18. století.

Raně barokní boží muka na okraji městyse směrem k Rancířovu. Pozdně goticko-renesančního typu z r. 1615. Na patce mohutný zkosený hranolový pilířek, zakončený hlavicí s reliéfním dekorem; nad hlavicí je římsa a na ní otevřená lucerna. Nad ukončující římsou lucerny je místo stříšky kamenný jehlan.

Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.

Zděná omítaná sloupková boží muka na čtvercovém půdorysu stojí u cesty k 1. bráně zdejšího hradu nedaleko barokní kaple. Jsou též barokní, postavená někdy v průběhu 18. století. Vhodně doplňují předpolí hradu, přestože jsou vystavěna ve zcela odlišném stavebním slohu. Památkově chráněná.