Výsledky hledání míst

Záhadná lokalita se čtyřúhelníkovými valy u Ludéřova byla dlouho považována za keltskou svatyni. V poslední době stále více převažuje názor, že se jedná o mnohem mladší objekt. Jeho skutečné stáří ani význam dosud není znám. U valů stojí novodobý obelisk s keltskými ornamenty vysoký 4 m.

Keltské hradiště u Nasavrk bylo osídleno podle nálezů ve 2. a 1. stol. př. n. l. Plocha hradiště byla nepochybně osídlena i později a dříve. Terénní pozůstatky zpřístupňuje naučná stezka. Město Nasavrky keltskou tradici udržuje, Keltům je věnována i muzejní expozice.

Keltské sídliště ze 3.stol. př.n.l. s prokázaným obchod. stykem s Podunajím a Středomořím. Zaniklo asi ve 2.stol. př. n. l.. Četné archeolog. nálezy, prokázána výroba keltských mincí a vývozního artiklu z bronzu a železa. Doposud se neprokázalo celkové opevnění lokality, která činí nejméně 35 ha.

Žulový monolit z 10-12. stol. s plným kamenným kruhem v průsečíku. Výška 3,35 m, šířka břevna 1,17 m. Stál uvnitř keltského kláštera, založeného sv. Kevinem v 6. stol. Při obejmutí má kříž přinést štěstí a splnit naše přání.

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.

Khor Virap je jedním z nejvýznamnějších míst v Arménii. Zde se rozhodlo, že se Arménie stala první zemí na světě, která přijala křesťanství. Kolem centrálně umístěného kostela se nacházejí další objekty kláštera. Ústřední stavbou je kostel sv. Astvatsatsin. Následky zemětřesení několikrát poničen.

Původně dřevěný hrad postaven Normany nejpozději v roce 1185. Od začátku 13. stol. kamenný. V roce 1316 neúspěšně obléhán skotským vojskem. Od té doby v rukou FitzGeraldů, hrabat z Kildare. V 15. stol. upraven na tvrz. Dosud stojí věž tvrze, původní branská věž hradu.

Ženský klášter založila sv. Moninna na konci 5. stol. R. 923 zpustošen Vikingy. Zrušen během reformace r. 1542. Zříceniny dvou kostelů. Předrománský kostel z 10. nebo 11. stol. Nádherný vstupní portál s plochým překladem. Mladší gotický kostel z 15. stol.

Zbytky zdí kapličky, postavené německým sedlákem Killerem (přezdívaný Krenes). Rok postavení kaple není znám, ale jistě existovala r. 1892. Po odsunu něm. obyvatelstva z oblasti chátrala, pobořena v 60. či 70. letech 20. stol. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Hrad založen rodem de Burgh ve 13. stol. V držení tohoto rodu, později pod jménem Mac Redmond, asi až do 17. stol. V období 1649-58 zničen anglickým parlamentním vojskem pod vedením Olivera Cromwella. Pod hradem je krasový ponor řeky Castletown.

Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.

Nejstarší zpráva o hradu je z r.1331, kdy jej koupil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan. Šlo o stavení se zaoblenými rohy a střílnovými čtvercovými okny ve 2 zachovaných podlažích. V 16. st. byl již pustý. Dnes zbyla pouze zřícenina, hradby zmizely.

Jeskyně na levém břehu Liběchovky, ve které sochař V. Levý vytesal v pol. 19. stol. sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

V místech staré školy měla stávat tvrz. Písemně není prokázána, ale pověsti a pomístní jména opevněné sídlo neznámých dějin potvrzují. Víc by mohl přinést archeologický výzkum místa, které od svého vzniku neslo jméno Roma - Řím a bývalo lénem olomoucké kapituly. Ves prvně zmíněna v r. 1320.