Výsledky hledání míst

Pozůstatky hradu přechodného typu na pomezí hradiště a hradu. Typické je valové opevnění pouze z náspu a čelní kamenné zdi. Založen poč. 13. stol., byl centrem přemyslovského loveckého hvozdu. Zanikl po požáru po pol. 13. stol.

Rozhlednu tvoří nevysoká železná konstrukce na pískovcovém pylonu na samém severozápadním cípu Hruboskalska s výhledem k severu a západu na Turnovsko, Maloskalsko a Železnobrodsko.

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Historicky cenná budova vlakového Hlavního nádraží v Brně byla postavena v r. 1850. Secesní podobu získala při přestavbě v letech 1902–1905. Při náletu v roce 1944 ztratila pravou hodinovou věž. Ve 21. stol. prochází rekonstrukcí.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.

Tvrz založená ve druhé polovině 16. stol. a od roku 1624 sloužila jen k hospodářským účelům. Dnes je využívána jako administrativní budova.

Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.

Upravená věž tvrze, založené v 2. pol. 14. st. a poprvé doložené k r. 1433, kdy ji získal Pechanec Ojíř z Očedělic. Po r. 1649 připojena Černíny z Chudenic ke Krásnému Dvoru. Dochováno tvrziště s vodním příkopem a nouzově zastřešená obytná věž.

Hlubočepské jeskyně v Prokopském údolí, které je přírodní rezervací, patří k největším jeskyním na území Prahy. Dvojice jeskyní je volně přístupná.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století vystavěna pravděpodobně Volfartem majitelem části zaniklé vesnice. Zanikla i se vsí již v polovině 15. století.

Zaniklá tvrz u Hlubokého je lokalita v bývalém okrese Rakovník, jižně od obce Lhota, nedaleko Žďáru. Zbytky zemních konstrukcí lze poměrně snadno nalézt nedaleko rybníka.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".