Výsledky hledání míst

Asi 90 m pás hradeb s baštou při budově fary s brankou do města. Vznik asi v pol. 15. stol.. Podle výzkumů město samotné bylo ve 14.-16. stol. opevněno pouze dřevo-hlinitým opevněním s příkopem.

Přírodní památka rozkládající se na 46ha, vyhlášená r. 1989 a prehistorické hradiště (200x90m) na vrcholu (628m n.m.) kopce Hradec, tvořícího součást Brdské vrchoviny. Až 12m široké a 5m vysoké valy, mimo vegetační období výhled směr Dobříš.

Na místě gotického hradu již v 10. st. stálo slovanské hradiště s tržištěm. Stalo se centrem Přemyslovců, pobývala zde i královna Eliška Rejčka. V 15. st. byl hrad zbořen. Na jeho místě se nachází městská zástavba se zachovanou částí okrouhlé věže.

MPR Hradec Králové zahrnuje obvod středověkého města vysazeného na ploše někdejšího hradiště kolem roku 1225. Od konce 13. století nejvýznamnější věnné město českých královen. O 400 let později jedna ze zemských pevností, po jejím zrušení rychlý rozvoj.

Rozsáhlé hradiště Hradec u Kadaně o rozloze 25 ha bylo opevněno pravděpodobně v době halštatské a laténské. Na přelomu 9. a 10. století využili dávné opevnění na břehu Ohře Slované a založili zde hradiště, které se udrželo až do 2. poloviny 12. století. Zaniklo zřejmě po založení Kadaně.

Raně středověké hradiště z 9.–12. století na stezce z Prahy do Bavorska v západní části stejnojmenné obce. Částečně zachovány valy a příkopy mezi zástavbou.

Rybník býval součástí opevnění někdejšího hradu v Tovačově. Soustava rybníků je zmiňována v 15. stol. V 16. stol., používán jako chovný, v 18. stol. zrušen. Obnoven po 2. sv. válce. Dnešní rozloha je 154 hektarů, opět slouží jako chovný rybník.

Zaniklá vodní tvrz. Doba jejího založení je odborníky odhadována na 11.–13. stol., poté zpustla a ve 14.–15. stol. byla obnovena. Nejstarším známým majitelem je r. 1416 Hanuš z Neprobylic, poté r. 1523 Hynek Bořita z Martinic. R. 1542 je v majetku Jana Bořity z Martinic uváděna již pustá.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Pozůstatky předsunutého opevnění města. Z dvoupatrové věže chráněné příkopem a palisádou stojí zbytky přízemí. Při příležitosti 500. výročí Žižkovy smrti zbudována mohyla z žul. kamenů. Poloha na skále poskytuje nejlepší výhledy na město.

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Menší strážní hrad u přechodu přes Dyji na obchodní cestě k Jihlavě. Vznikl asi v 11. stol. jako součást hradské soustavy. Počátkem 13. stol. v držení johanitů, snad v té době vzniká rotunda, která se dochovala dodnes. V r. 1278 hrádek pobořen. Ve 14. stol. obnoven, jako pustý uveden r. 1517.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Umělou zříceninu hrádku postavil v letech 2006-2010 kamnář z nedaleké obce Lipová. Hrádek je postaven z nasucho skládaných kamenů, jen nosné části jsou zpevněny maltou. Vedle stojí ještě jedna menší stavba.