Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.

Rulová skála dříve nazývaná Veliký Kámen vysoká 3m opředená pověstmi na okraji starokouřimského hradiště. Předkřesťanské obětiště. Od kamene se otevírá působivý pohled na panorama města Kouřimi, kterému dominují věže při chrámu sv. Štěpána.

Barokní palác vznikl v 18. století po postupném sloučení několika původně středověkých domů, přestavovaných renesančně po zhoubném požáru Malé Strany v roce 1541.

Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.

Hrad byl založen v pol. 13. st. Landštejny. R. 1398 byly Ledenice povýšeny na městečko a poč. 15. st. připojeny k třeboňskému panství. Hrad ztratil tak svůj strategický význam. Před pol.15. st. zanikl. Na jeho místě stojí zemědělské usedlosti.

Zámecký areál na seznamu UNESCO. Gotická tvrz byla po r. 1632 přestavěna Liechtensteiny na rozsáhlý barokní zámecký areál. Další barokní přestavby před r. 1698 a před r. 1730, empírové po r. 1812. Po r. 1846 přestavěn v novogoticky do dnešní podoby.

Zaniklý hrad. Blíže neznámý hrádek přiřazován k nedalekým Ledvicům nebo Vémyslicům. Ledvice připomínány r. 1529 jako pusté. Pro bližší informace nezbytný archeologický výzkum.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Barokní lékárna v domě čp. 149 na klatovském náměstí. Roku ji založil 1639 lékárník Tobiáš Stilling, později ji provozovali jezuité z nedaleké koleje. Lékárna zde fungovala do r. 1966, pak byla přeměněna na lékárnické muzeum. Zařízení je z roku 1773, unikátní je dochovaná třístupňová lékárenská pec.

Původně středověký dům je připomínán až r. 1606, od 1689 je v něm uváděna lékárna. V roce 1752 dal dům přestavět I.Pilchowitz. Ten nechal vyzdobit interiér lékárny barokními nástropními obrazy. Po r. 1883 byl objekt sjednocen s vedlejším domem. Novorenesanční fasádu se sgrafity vytvořil ing. Havel.

Původně goticko-renesanční dům na význačném místě týnského náměstí. V roce 1795 v něm byla zřízena lékárna. Označení U Zlatého orla od 19. století. Lékárna v domě fungovala do 60. let 20. století.

Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.

Architektonicky cenný objekt bývalé Lembergerovy textilní továrny v místecké části Koloredov. Tkalcovna byla vystavěna v r. 1893 jako mohutná reprezentativní budova z dvojbarevného režného zdiva s ozdobnými římsami a špaletami. Po 2. svět. válce začleněna pod podnik Slezan. Dnes nevyužívaná.