Výsledky hledání míst

Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok s extrémně vysokou klenbou (kvůli průchodu dřeva při plavení) a dochovanou čedičovou dlažbou. Mostek je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, nad hladinou potoka se klene ve výšce 6,7 metru, převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru.

Budovy byly součástí ovocnářské školky Victoria Wannieck Baumschule, zal. r. 1877 Friedrichem Wannieckem a Franzem von Felbingerem na původní staré venkovské usedlosti. R. 1902 přistavěno letní sídlo rodiny Wanniecků (arch. Karl A. Fischl), později zde zřízen pension. Od r. 1958 kulturní památky ČR.

Pozoruhodná soukromá dřevěná rozhledna Oznička byla vybudována ve stráni jižně od obce Oznice r. 2019 a na jaře 2023 byla volně zpřístupněna veřejnosti. Poskytuje výhled především severním a severozápadním směrem.

Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.

Části tvrze jsou zachovány v budově tzv. zámečku a v areálu bývalého panského dvora. Byla založena ve 14. století buď vladyky z Pačejova, nebo na přelomu 14. a 15. století pány z Dlouhé Vsi. 1. zmínka je až ze 16. stol. Její podoba není známa; přestavba na zámeček pravděpodobně koncem 16. stol.

Rokokový zámeček, postavený držiteli části Jablonného kolem roku 1770. Později sloužil jako poštovní stanice a škola.

V zámek byla po roce 1612 přestavěna Janem Bokůvkou z Bokůvky starší tvrz. V 18. století provedl Ignác Chorynský z Ledské barokní úpravy. V r. 1841 se stal zámek majetkem Milosrdných sester, které založily sociální ústav, ten je zde dodnes.

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.

Původně hrad z 12.-13. st. byl v 16. st. přestavěn na zámek. R. 1708 byl karmelitány přestavěn na barokní klášter. Za Josefa II. byl zrušen. V 19.st. se zde narodil A. Sova. Po r. 1945 zde byla kasárna. Dnes je užíván ke kulturním potřebám.

Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině horního toku Klabavy v CHKO Brdy. Založeny r. 1565 pro plavení dřeva potřebného k provozu železných hutí. Nazvány podle zaniklé vsi Padrť. Dostupné jen pro pěší a cyklisty.

Zde měla proběhnout rozhodující bitva Lucké války a padnout bájný Tyr. Mohyla vystavena řadě terénních zásahů od lámání kamene až po archeologický výzkum. Patrně vybudována ve starší době železné. Je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Rozhledna vysoká 18 m vystavěna v l. 1895–1897 Krušnohorským spolkem z Nejdku (stavitel Schöberle). R. 1908 přistavěna turistická chata. Během II. sv. války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. V l. 1986–1987 provedena rekonstrukce, r. 1997 znovu opravena a r. 1998 obnovena turistická chata.

Barokní zámek byl postaven na místě tvrze doložené k r. 1440., o níž je poslední zmínka z r. 1623, kdy již byla patrně rozbořená. Zámek byl později využíván k hosp. účelům. V 19. stol. byl adaptován na špýchar a splynul s ostatními hosp. budovami.

Dům U Kamenného stolu, Salmovský či Braunův stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze.

Bohatě zdobený dům ve stylu nizozemské neorenesance byl postaven v letech 1893–1897 podle projektu architekta Konstantina Mráčka. V 30. letech zde měl ateliér rakouský malíř Oskar Kokoschka, po něm malíř Jiří Trnka. V roce 1945 sídlo velitelství Rudé armády. Ve 20. letech 21. století rekonstrukce.