Výsledky hledání míst

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Empírový kostel postavený v l. 1816–21 na místě dřevěného gotického kostela. Roku 1861 blesk zničil věž a požár roztavil zvony. Jednolodní stavba s trojboce zakončeným závěrem, osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí.

Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.

Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit. Stavba z let 1714–50 byla roku 2001 důkladně opravena.

Na místě staršího dřevěného kostela, mnohokrát obnovovaného po požárech, byla v letech 1729–36 podle projektu J. G. M. Aichbauera postavena nová dominanta celého městečka. I přes poškození několika požáry se dochovalo bohaté soudobé vnitřní vybavení.

Kostel v pozdním románském stylu vznikl zřejmě jako součást panského sídla kolem roku 1230. V letech 1657 a 1737 prošel dvěma barokními přestavbami, při kterých byl prodloužen k západu. Dochován někdejší presbytář (dnes sakristie) s archaickou křížovou klenbou a řada dalších původních článků.

Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.

Kostel v jedné z nejstarších obcí Frýdlantska pochází zřejmě z konce 13. století, nelze vyloučit staršího předchůdce. Pozdně gotická přestavba z počátku 16. století (zaklenutí lodi) znamenala poslední větší zásah do jeho vzhledu. Dochována řada renesančních náhrobníků místní šlechty.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Pozdně barokní kostel nahradil ve vsi původní gotický kostel z r. 1350. Současný římskokatolický kostel byl postaven v l. 1752–1755 podle návrhu architekta Františka Kermera. Zařízení kostela je také barokní, hlavní oltář pochází z r. 1759. R. 2001 proběhla velká oprava střechy věže.

Kostel byl postaven jako pozdně barokní stavba patrně na místě staršího, dřevěného kostela. Neorientovaný jednolodní kostel má v průčelí hranolovou věž, na polokruhem zakončený závěr navazuje osově umístěná sakristie. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem s branou.

Původně gotický kostel byl postaven pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. V letech 1736-1759 byl barokně přestavěn. R. 1842 byla upravena střecha věže, kostel byl opravován po požárech v l. 1872 a 1895. Znovu byl opravován r. 2001.

Původní dačický kostel je doložen již ve 12. století. Gotická stavba, která ho vystřídala, tvořila zároveň obrannou jednotku trhového místa. V pol. 16. stol. stavba mohutné věže, po požáru postaven v letech 1775-88 pozdně barokní chrám.