Výsledky hledání míst

Původně hradní kaple (1359), přestavěná koncem 15. století na kostel. Jednolodní s téměř čtvercovou lodí, zakončený polygonálním závěrem a sakristií na jižní straně. Jediný pozůstatek středověkého lomnického hradu. Památkově chráněný.

Hřbitovní kostel sv. Václava v Tachově postaven ve 14. stol. Renesančně přestavěn M. Wudickerem po požáru r. 1561. R.1786 zrušen. Rodinou Windischgrätzů r. 1821 upraven na rodinnou hrobku. Unikátní soubor 43 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol. umístěných po obvodu kostelní lodi a presbytáře.

Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (zachován zazděný jižní portál). Goticky upraven ve 2. polovině 14. století. V renesanci byla r. 1609 přistavěna věž, barokně upraven byl v letech 1720-1722 a dále ve 40. letech 18. století. Opravován po požáru v r. 1876 a dále v letech 1967-1974.

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Vrcholně barokní kostel sv. Václava v Bosni postaven na místě gotického kostela sv. Jana Křtitele r. 1729, ze staré stavby zachován pouze zvon. Opravován po r. 1989. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z děkanství Mnichovo Hradiště.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Velký barokní farní kostel ve Šluknově nahradil v letech 1711–1722 původní stavbu, připomínanou poprvé roku 1346. Obklopují ho pozůstatky hřbitova s několika dochovanými náhrobky, východně od něj fara s hospodářským dvorem.

Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.

Farní kostel v Nové Vsi u Kolína vznikl zřejmě počátkem 14. století jako gotická stavba (připomínán 1352). Roku 1835 nahradila původní loď nová, 1886 celková novorománská přestavba. Z původní stavby dochován presbytář a spodní část mohutné chórové věže.

Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.

Románsko-gotický kostel z 13. st., rozšířen ve 14. st., poškozen za husitských válek, upraven v l. 1545, 1599 a ve 2. pol. 18. st. Orientovaný s hranolovou věží, obdélnou lodí, žebrově klenutými pětibokými závěrem a sakristií. Zdobené sanktuarium, náhrobníky, portály.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.