Výsledky hledání míst

Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.

Barokní jednolodní kostel z počátku 18. století, který nechali postavit valdičtí kartuziáni stavitelem V. Heldtem, úpravován byl v roce 1893. Stojí osamoceně na plochém kopci uprostřed louky na půl cesty mezi Stupnou a Peckou.

Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.

Barokní kostel postavený v 1728–37 na místě staršího předchůdce stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera. Spodní část věže gotická, zvýšena 1860 Františkem Schmoranzem. Opravy 1924, 1935 a na konci 20. století.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Původní kostel pochází z roku 1381. Od základů byl přestavěn barokně r. 1750. Novoromantickou přestavbou kostel prošel r. 1859. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba z režných kamenných kvádrů s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v západním průčelí.

Původně protestantský kostel, postaven ve stylu severské renesance v letech 1611–12. V roce 1659 vyhořel, v následujícím roce byl obnoven a rozšířen. Roku 1741 byla k presbytáři přistavena kaple sv. Anny. Oltářní obraz z r. 1768 od Jana Kryštofa Handkeho, fresky z roku 1746 od Ignáce Oderlického.

Současný kostel v Bílenci nahradil roku 1751 starší stavbu, připomínanou poprvé roku 1352 a poškozenou Švédy za třicetileté války. Po roce 1945 zpustl a zchátral, po roce 1990 byl několikrát vykraden.

Gotický kostel v Černici vznikl v několika fázích, pravděpodobně ve 13.–15. století. Pozdější úpravy (zejména 1818) již nebyly významné. Dochovala se většina zřejmě obranné zdi okolního hřbitova a barokní fara.

Pozdně gotický kostel v Chvalšinách z let 1487–1507 nahradil staršího předchůdce, doloženého poprvé roku 1293. Raně barokní úprava v pol. 17. století, mariánská kaple z roku 1761, ani novogotické úpravy 1886–7 neporušily původní uspořádání stavby.

Kostel postaven v první pol. 18. stol. podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Z kostela na hřbitov se prochází pozdně gotickou branou z 15.století.

Barokní kostel z let 1699–1714 (snad O. Broggio) prošel v letech 1864–1865 důkladnou novobarokní přestavbou. Následky poválečné devastace, která vedla až k vydání demoličního výměru, odstranily opravy v 90. letech 20. stol.