Výsledky hledání míst

Farní kostel sv. Petra a Pavla z konce 13. století, renesančně přestavěný 1575–1581 Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie rodiny Greisbecků z Griesbachu.

První zmínka o kostele je z roku 1298. Současná podoba je z let 1740 – 1750. V kostele barokní vybavení, hlavní oltář s barokním obrazem "Loučení sv. Petra a Pavla před smrtí" od F. X. Balka.

Románský kostel snad z počátku 13. století, později doplněný gotickorenesanční věží a renesanční předsíní a barokně upravený.

První zmínka o kostele je z r.1357. R.1583 původní gotický kostel přestavěn renesančně. R.1789 vystavena nová věž a ta nahrazena v l.1859–62 opět novou věží. Poslední rekonstrukce kostela proběhla v letech 1996 - 1997.

Původně hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1710-1719 za faráře Matěje Josefa Božka, rodáka z Příbora. Kolem kostela byly ambity a čtyři kaple. Jedna z kaplí se dochovala až do dnes a slouží jako knihovna.

Kostel postavený poč. 18. stol. podle projektu architekta italského původu Giovanni Pietro Tencalla. V r. 1968 provedena celková rekonstrukce. Nejhodnotnějším doplňkem architektury chrámu je druhotně osazené kamenné sanktuárium v závěru jižní kaple.

Raně gotický kostel založený spolu s městem kol. r. 1280, upravován pozdně goticky a přestavěn barokně po požáru města r. 1708. Samostatně přístupná kostelní věž s krásným výhledem na centrum města a zámek.

Barokní dřevěný kostel postavený Kolovraty v l. 1691-2, upraven poč. 19. st., r. 1914 a na konci 20. st. Jednolodní stavba s trojbokým závěrem, sedlovou střechou a třípatrovým štítem. Před kostelem dřevěná stupňovitá zvonice a fara.

Kostel pocházející z r. 1309, byl původně zasvěcen sv. Michaelu Archanděli. Zpustošen požárem v roce 1765. Roku 1854 rozebrán a budován nový chrám podle projektu arch. Jana Aulegha. Dokončen 1861.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Farní kostel vznikl zřejmě ve 14. století, když původní kostelík nepostačoval potřebám města. Kostelní věž je snad původní obrannou zvonicí kostelního areálu.

Místo, kde od poloviny 14. stol. stával farní (později filiální) kostel sv. Petra a Pavla, označené pískovcovým památníkem z roku 1902. Kostel byl připomínán r. 1354. V l. 1706–21 barokně přestavěn, v r. 1816 a 1900 byl pro havarijní stav zbořen.

Původně pozdně románský kostel ve Volenicích prošel gotickou a renesanční přestavbou. Pozdně barokní západní věž a jižní předsíň jej dotvořily na přelomu 18. a 19. století. Roku 1909 byl zrekonstruován podle projektu Kamila Hilberta.

Původně rokokový kostel z let 1787–89 sloužil potřebám malé horské obce Tanvald. Nehledě na novorenesanční přestavbu v letech 1889–90 zůstal vzhledem ke své poloze mimo dosah většiny nového města, slouží převážně jako hřbitovní.

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.