Výsledky hledání míst

Pseudorománský kostel s barokní věží přistavěný k původní románské rotundě z 12. století, která nyní slouží jako presbytář.

Původně románský kostel postavený před rokem 1187 v osadě, rozdělené ve 13. století staroměstskými hradbami. Ty se těsně přimkly ke kostelu, což mu dalo přízvisko. Ve II. polovině 15. století přistavěny boční lodi, po zrušení 1784 přestavěn na obytný dům. Obnoven pro evangelíky K. Hilbertem 1905–06.

Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.

Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.

Pozdně barokní kostel postavený v letech 1770–71 na místě starší stavby poprvé zmiňované v roce 1404. Na hřbitově hrobka svatovítských proboštů a hroby významných osobností. Místní oblíbené svatomatějské poutě bývaly první jarní v Praze.

Komplex nedokončeného gotického kostela sv. Matěje a radnice vsi Obora (přestavěné na obytný dům již po r. 1659). V roce 1784 (či 1793) byl kostel zrušen a kolem r.1800 byl při přestavbě rovněž upraven na bytový dům.

Pozdně gotický, barokně výrazně přestavěný kostel na Hruštici v Turnově stojí zřejmě na místě sídla nejstarších doložených Markvarticů. S ním má snad spojitost neobvykle mohutná věž. Na hřbitově pohřebiště padlých z války 1866.

Někdejší špitál s kostelem svatého Materny vznikl před ústeckými hradbami snad ve 13. století, poprvé písemně doložen zřejmě 1327. Mnohokrát přestavěn, naposledy 1625. Fungoval do roku 1856. Kostel byl zdemolován jako poslední část areálu roku 1895. Zachováno několik artefaktů z jeho zařízení.

Původně gotický kostel ze 13. stol., barokně přestavěn pravděpodobně v letech 1674–1677. V r. 1792 upraven pozdně barokně. Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Před západním průčelím hranolová věž. Původně farní, nyní filiální kostel.

Barokní kostelík z roku 1765 funkčně nahradil staršího předchůdce, doloženého roku 1363. Bezvěžová jednolodní stavba s dominantním průčelím, jejíž fasády využívají kontrastu mezi omítanými články a režným zdivem, je obklopena dosud funkčním hřbitovem.

Původně zřejmě gotický kostel v Prackovicích se připomíná poprvé roku 1352. Současná podoba je výsledkem empírové přestavby, provedené kolem roku 1800. Po roce 1945 těžce zdevastovaný kostel prochází v současné době obnovou.

Barokní kostel byl vybudován v l. 1779–1785 (stavitel Václav Benda) na místě pův. středověkého kostela (zmiňován r. 1480); vysvěcen r. 1801. Vnitřní vybavení je převážně barokní, částečně ze zrušených olomouckých kostelů (díla známých umělců). U kostela stojí řada barokních soch a fara (18. stol.).

Původní kostel z poloviny 13. století, zmiňován poprvé roku 1309. V roce 1676 uváděn jako kaple. R. 1864 ubourána loď. R. 1904 přistavěna dnešní pseudorománská část.

Raně barokní farní kostel na západním okraji historického městečka.

Gotický, několikrát upravovaný kostel v centru velké obce na levém břehu Ohře proti Lounům. Jeden z prvních českých dokladů snahy o vytvoření "průčelí" na straně závěru jako kompensace polohy kostela vůči centru obce.