Výsledky hledání míst

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Jeden ze smírčích křížů šumperského okresu pochází asi ze 16. století. Je značně zarostlý a díky pletivovému plotu není skoro vidět. Nízký kříž s krátkými tupými rameny, bez reliéfu. Doklad renesančního trestního práva. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Smírčí kříž zde stojí na paměť dvou morových období. Předpokládá se, že tento doklad někdejšího trestního práva pochází ze 16. stol. i když letopočty na něm říkají něco jiného. Kříž s krátkými tupými rameny vysoký 75 cm, široký 67 cm a jeho tloušťka je 27 cm. Je kulturní památkou ČR od roku 1964.

Smírčí kříž ev. č. 0350 stojí v podezdívce plotu hostince U Křížku. Není známo, kdo a kdy kamenný kříž, který původně stával samostatně mimo vesnici, vyrobil. Snad šlo o akt pokání nějakého zločince. Kříž má krátká ramena a vpředu zbytek rytiny znázorňující kalich s hostií nebo obličej.

Kříž v Bílově tvoří velký kulatý kámen o průměru asi 80 a tloušťce 19 cm, na čelní straně ozdoben vytesaným berličkovým křížem. Stojí před chalupou při výjezdu ze vsi směrem na Potvorov.

Smírčí kříž v Potvorově má registrační číslo 1745 a stojí u silnice ze Žihle vedle novověkého kříže. Není znám důvod jeho zhotovení

Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958.

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.

Barokní socha anděla s křížem s letopočty 1788 na kartuši a 1898 na podstavci (snad rok nějaké opravy) v obci Lutín. Autorem sochy je Ondřej Zahner. Na kartuši jsou písmena O:/L:F/.

Socha anděla je barokní sochařská práce. Na stupni téměř krychlový sokl. Na něm čtyřboký podstavec se stěnami konkávně probranými. Na římse stojí postava anděla v životní velikosti. V pravé ruce drží obraz Panny Marie Dubské, levou ukazuje ke kostelu v Dubu. Zapsána do seznamu památek v r. 1964.

Ves Sloupnice se poprvé připomíná v roce 1292. Socha Anděla strážce postavena r. 1875 nákladem Anny Jirečkové. Autor není znám.

Barokní socha anděla je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke kostelu Matky Boží. Socha je vyvedena v mírně nadživotní velikosti, anděl je zobrazen v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Socha pochází asi z 2. čtvrtiny 18. století. Sousoší Archanděla Rafaela vedoucího dítě. Sousoší umístěno na vysokém hranolovém podstavci. Tělo archanděla je zahalené do bohatě nařaseného pláště. Chlapec oděný do volné košilky. Sousoší památkově chráněno od r. 1958.

Barokní socha antického vojáka umístěná na velkém nádvoří zdejšího zámku vedle kašny. Původně v oboře u Chrástu. Z poloviny 18. století. Socha v životní velikosti na žulovém podstavci se soklem a krycí deskou. Mužská postava oděná v šaty antického vojáka; na hlavě má helmici. Památkově chráněná.